Česko vyzvalo občany k opuštění Iráku. Americké firmy evakuují své zaměstnance

Americké společnosti z bezpečnostních důvodů dočasně přemisťují své zaměstnance, kteří působí v Iráku v rámci programu vojenské pomoci. Oznámila to v pátek agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Jen Psakiová se zdržela upřesnění, kolika Američanů se opatření týká a kam byli přepraveni.

Představitel Pentagonu podle agentury AFP upřesnil, že asi stovka Američanů se přesunula z letecké základny Balad v severním Iráku do Bagdádu.

České ministerstvo zahraničí v pátek vyzvalo Čechy pobývající v Iráku, aby kvůli špatné bezpečnostní situaci zemi opustili. Doporučení se vztahuje na celé území Iráku vyjma autonomní oblasti Kurdistán na severovýchodě, která se podle diplomacie zatím jeví jako bezpečná.

"Na celém území Iráku je situace velmi nebezpečná a její vývoj je vzhledem k ofenzivě islamistických sil v nejbližší době těžko předvídatelný. Bezpečnou se zatím jeví jen situace v Regionu iráckého Kurdistánu (RIK). Doporučujeme všem občanům ČR, nacházejícím se v Iráku (mimo území RIK), aby opustili zemi," uvedlo ministerstvo zahraničí na svých webových stránkách.

Podle mluvčího ministerstva Davida Frouse se výzva týká Čechů působících mimo českou ambasádu. Jejího chodu se aktuální opatření zatím nijak nedotklo. "Situace v Iráku se velmi dynamicky vyvíjí, takže ji průběžně sledujeme a budeme vydávat příslušná doporučení," řekl ČTK Frous. Zdůraznil přitom, že se nejedná o evakuaci Čechů, ale jen o doporučení k odchodu ze země, kde islámští radikálové postupují na hlavní město Bagdád.

Případná evakuace by se dotkla "jednotlivců, maximálně několika málo desítek" Čechů, kteří v Iráku žijí nebo pracují, uvedl již dopoledne Frous. České velvyslanectví je s nimi podle něj průběžně v kontaktu.

Český byznys v ohrožení

Situace v Iráku ohrožuje také zájmy českého byznysu. Společnost Technoexport může přijít o zakázku za 250 milionů dolarů. Část iráckého města Bajdží, kde je největší ropná rafinerie, kterou měla česká firma modernizovat, ovládli islámští radikálové.

Kvůli situaci v Iráku posiluje americký dolar. Nepokoje vyvolaly mezi investory zájem o bezpečné investice, mezi které dolar patří. Dolaru rovněž pomáhá další růst výnosů amerických dluhopisů.

V pátek kolem 17.20 SELČ euro vůči dolaru oslabilo o 0,1 procenta na 1,3533 USD a k jenu vzrostlo o 0,2 procenta na 138,15 JPY. Dolar vůči jenu zpevnil o 0,3 procenta na 102,09 JPY. Ke koši šesti hlavních měn dolar stoupl o 0,1 procenta na 80,642 bodu.

Americký prezident Barack Obama prý již brzy rozhodne o případné pomoci irácké vládě. Jak uvádí server BBC, prezident a jeho vláda zvažují "všechny možnosti" včetně vojenské akce. Nepůjde ale přímo o přítomnost vojáků v zemi, uvedlo ministerstvo zahraničí USA. Spekuluje se zejména o úderech amerických bezpilotních letounů. Video s komentářem prezidenta Obamy k situaci je možno zhlédnout na tomto odkazu.

Islámští radikálové se v pátek odpoledne dostali až do provincie Dijála přiléhající k Bagdádu a také k íránské hranici. Vláda proti nim učinila málo, je hlášen pouze nálet na mešitu ve městě Tikrít.

Dobrovolníci se hlásí k irácké armádě

Irácká vláda vyzvala obyvatele, aby pomohli ozbrojenecké jednotky porazit. Vojsko totiž na mnoha místech přenechalo pole organizaci ISIL.

Výzvu vlády vyslyšelo několik tisíc lidí z celého Iráku. Shromažďují se na základně Musanna v centru Bagdádu, odkud budou rozesláni k výcviku. Jedním z nich je i Hišám Ísá, který odešel z domova brzy ráno. Hišámovi je 23 let a před měsícem a půl se ženil. Jeho žena nechtěla, aby odešel, musel to proto učinit tajně. "Ona nechápe, v jakém nebezpečí je Irák. Když zůstanu doma a udělají to tak i ostatní, kdo bude bránit naši čest?" řekl mladík.

Hišámův tchán Hamad Kámil Husajn má 45 let a byl v armádě někdejšího prezidenta Saddáma Husajna, svrženého v roce 2003. "Když jsem slyšel výzvu k dobrovolníkům, vzal jsem zetě a vyrazili jsme. Bránit zemi proti bojovníkům svaté války je naše povinnost," sdělil.

K obraně Iráku vyzval i nejvyšší šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání. "Irák čelí mimořádnému nebezpečí. Teroristé nechtějí získat jen některé provincie, ale všechny, včetně měst Bagdád, Karbalá a Nadžaf. Bojovat proti nim je povinností všech, nejenom vyznavačů jedné víry nebo určité části občanů," sdělil Sistání v prohlášení. Na tuto výzvu se začaly v Karbale hlásit do zbraně tisíce mladých mužů.

Iráku pomáhá Írán

Podle iráckých zdrojů pomáhají irácké armádě osvobodit město Tikrít íránští revoluční gardisté. Teherán jich do Iráku už vyslal 150 a nabídl irácké vládě dvě další brigády. Z Mosulu v předchozích dnech uprchlo na 500 000 lidí, v pátek odešlo dalších asi 40 000 občanů z Tikrítu a Sámarry. Většina z nich míří do iráckého Kurdistánu, kde je bezpečno. Pro vstup ale potřebují povolení, které si musejí vyřídit a zaplatit.