Ukrajinci obklíčili Slavjansk. V Oděse to opět vře, proruští demonstranti útočí na policii

• Ukrajinské jednotky na východě země pokračují v operaci proti separatistům. Jednotky obsadily Kramatorsk a ovládly několik strategických bodů v okolí Slavjanska. Při přestřelce v obci Andrijivka zemřelo podle separatistů po útoku Pravého sektoru deset lidí. Podle verze ukrajinské Národní gardy naopak ze zadních pozic vzbouřenci zastřelili dva vojáky a 12 jich zranili.

• Sedm inspektorů OBSE, mezi nimiž je i jeden Čech, ukrajinští separatisté po týdnu zadržování ve Slavjansku propustili. Český podplukovník Josef Přerovský v sobotu v noci dorazil do Prahy.

• Kdyby Ukrajina ztratila další území na východě, pravděpodobně by přestala být schopna splácet své dluhy. Předpověděl to šéf výboru pro státní ratingy Standard & Poor's (S&P) John Chambers.

• Odpovědnost za páteční požár v jihoukrajinské Oděse, kde v plamenech zahynuly asi čtyři desítky lidí, na sebe vzájemně shazují proruská i proukrajinská strana. Mezi oběťmi požáru bylo podle ukrajinské agentury TSN identifikováno patnáct občanů Ruska a pět lidí z takzvané Podněsterské republiky.

• Šéf americké diplomacie John Kerry vyzval Rusko, aby přestalo podporovat separatisty na Ukrajině a pohrozil novými sankcemi. Jeho ruský kolega Sergej Lavrov mu odpověděl žádostí, aby Spojené státy přiměly Kyjev zastavit vojenskou operaci proti vzbouřencům.

Český podplukovník Josef Přerovský, který byl od pátku 25. dubna spolu s dalšími inspektory Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zadržovaný separatisty v ukrajinském Slavjansku, se krátce před sobotní půlnocí vrátil zpět do Prahy v doprovodu ministra obrany Martina Stropnického.

Přerovský po příletu na kbelské letiště novinářům řekl, že jim únosci fyzicky neubližovali ani je netrápili hlady. Za nejnáročnější na psychiku označil první hodiny, kdy museli být ve sklepě se zavázanýma očima a svázanýma rukama. Po první noci jim také ozbrojenci řekli, že je budou používat jako živé štíty, ale hrozbu neuskutečnili.

"O útěku jsme uvažovali," řekl. Kvůli tomu, že byli velká skupina, která by se ve městě plném ozbrojenců nedostala daleko, od toho nakonec upustili. Separatisté ji prý dávali pravidelně najíst pohankovou kaši, rýži a polévky. Okradli je ale o všechny cennosti a počítač, nic z toho jim při propuštění nevrátili.

Pro Přerovského byl incident první takovou zkušeností a v zajetí o svém dalším působení u vojska přemýšlel. "Svoji práci chci dělat dál," je rozhodnutý. "Jsem rád, že máme takové lidi v armádě," ocenil důstojníka ministr Stropnický.

Potyčky mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty na jihovýchodě země si v noci na dnešek vyžádaly další zraněné a zřejmě i oběti.

Slavjansk, což je stotisícové město na severu Doněcké oblasti, po dlouhé době prožil klidnou noc bez střelby a explozí. Město je fakticky odříznuto od světa, všech 14 kontrolních stanovišť, které v okolí Slavjanska rozmístili povstalci, už obsadili příslušníci ukrajinské armády. Zcela v obklíčení je i nedaleký Kramatorsk, kde vzbouřenci drží jen centrální náměstí s radnicí.

Boje jsou ovšm hlášeny z nedalekých obcí Družkivka a Ivanivka.

V Luhansku podle agentury ITAR-TASS zahynul jeden stoupenec federalizace, jak ruská média říkají odpůrcům kyjevského režimu, a další dva lidé byli zraněni. Ukrajinské ministerstvo obrany dříve oznámilo, že při útoku ozbrojených separatistů na vojenskou správu a různé jednotky v Luhansku utrpěli zranění dva vojáci, útok se však podařilo odrazit.

K potyčkám mezi vládními silami a separatisty došlo i v Kosťantynivce u Doněcka. "Jsou tu ranění, ale přesný počet neznáme," uvedl v televizi Rossija 24 jeden ze separatistů. Podle něj tanky a obrněné transportéry střílely po civilistech. Přestřelka u vysílače následovala vzápětí poté, co poblíž přistály dva vrtulníky a vysadily vojáky, kteří zaútočili na pozice rebelů.

Ukrajinské jednotky se od sobotního večera také pokoušejí vypudit z proruské aktivisty z radnice v půlmilionovém přístavním města Mariupol. Centrum města je podle místních médií uzavřeno, vypnuty jsou i pouliční kamery.

V Doněcku, kam podle ruských médií míří ukrajinské jednotky, v sobotu večer vzali proruští demonstranti útokem budovu ukrajinské tajné služby SBU, která je ale prázdná. Zaútočili rovněž na sídlo Průmyslového svazu Donbasu, což je podnikatelská organizace, jejímž výkonným ředitelem je doněcký gubernátor Serhij Taruta.

Z okna budovy vzbouřenci vyvěsili vlajku samozvané Doněcké lidové republiky. 

Odpůrci kyjevské vlády se dobývají do kanceláře gubernátora Doněcké oblasti Serhije Taruty. (foto: Reuters)

Napětí v Oděse nepolevilo. V sobotu se před vypáleným Domem odborů, kde v pátek při požáru zahynulo nejméně 42 lidí, sešla skupina proruských demonstrantů.

Agresivně naladěný dav strhl z budovy ukrajinskou vlajku, kterou tam v pátek vyvěsili prozápadní aktivisté, a spálil ji. Policie proti jejich akci nezasáhla.

O okolnostech páteční tragédie nejsou hodnověrné informace. Podle verze ukrajinské policie "propukl požár" v sídle odborů poté, co došlo ke srážkám mezi prozápadními a proruskými aktivisty. Odpovědnost za incident podle Kyjeva nesou separatisté podněcovaní Moskvou.

Arsenij Jaceňuk řekl britské BBC, že incident objasní "úplné, komplexní a nezávislé vyšetřování."

"Osobně viním bezpečnostní síly, že neudělali nic pro zabránění této akci," prohlásil o násilí v Oděse. Jaceňuk viní i proruské skupiny, podle něj můžou za "vyprovokování nepokojů".

Ukrajinský premiér se dnes vydal do Oděsy, aby zmírnil napětí vyvolané pátečními střety s tragickými následky.

Ukrajinská vláda využívá v nynější konfliktní vnitropolitické situaci služeb agentů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). S odvoláním na informace z německých bezpečnostních složek to dnes napsal německý bulvární list Bild. V Kyjevě prý s tímto cílem působí desítky amerických specialistů.

Jejich úkolem je pomoci vládě zvládnout separatistické tendence na východě země a zajistit fungování bezpečnostních struktur, uvedl německý list. Aktivita poradců CIA a FBI se omezuje na Kyjev, v bojích proti proruským radikálům na východě země se podle německého listu neangažují.

Pracovníci FBI podle Bildu působí i jako poradci v boji s organizovaným zločinem. Speciální skupina se věnuje pátrání po majetku svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, který uprchl do Ruska. Nové ukrajinské vedení tvrdí, že exprezident vyvezl ze země desítky miliard dolarů.

V polovině dubna navštívil Kyjev šéf CIA John Brennan, podle Bildu na Ukrajinu přicestoval pod falešným jménem. Když informace o jeho původně utajované návštěvě vyšly najevo, označila Moskva akce kyjevské vlády proti vzbouřencům na východě země za operaci řízenou z Washingtonu. Ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy prohlásil, že tažení Kyjeva proti separatistům je "americká show".

Mluvčí Bílého domu Jay Carney v reakci na ruská obvinění návštěvu ředitele CIA potvrdil, popřel ale, že by Brennan pobízel ukrajinské úřady k zásahu proti proruským aktivistům.

Rusko v těchto dnech výrazně posiluje své vojenské posádky na anektovaném Krymu a přemísťuje na poloostrov letecké síly a motostřelecké útvary, píše ukrajinská státní agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské armádní analytiky. Sobotní vojenská aktivita na Krymu podle nich nemá obdoby od dob bojových operací za druhé světové války.

"Nebe nad Krymem se celý den černalo leteckými svazky," tvrdí zdroj ukrajinské agentury. Z ruské pevniny byly na Krym převeleny desítky stíhacích strojů MiG a Su, údajně celý letecký pluk.

K vidění bylo i několik těžkých bombardérů Tu-22. Na sevastopolském letišti Belbek přistálo v sobotu několik desítek dopravních letadel Il-76 s výsadkáři a nákladem těžké vojenské techniky.

Podle ukrajinských expertů je posilování jižního křídla ruské armády vedeno snahou vytvořit kolem Ukrajiny pevné sevření a zvýšit tlak na novou kyjevskou vládu. "V důsledku posledních událostí na východě Ukrajiny není vyloučeno, že Rusko chce vojensky ohrožovat jižní a východní ukrajinské oblasti," napsal Ukrinform.

Stoupenci jednotné Ukrajiny na sociálních sítích šíří videa, která zachycují ruské letouny mířící údajně na Krym.

V obklíčeném Kramatorsku, kde vzbouřenci drží jen centrální náměstí s radnicí, podle ukrajinských i západních zpravodajů panuje kritická situace. Vzbouřenci podle zpravodaje listu The Guardian ve snaze zastavit postup vojáků přehradili ulice autobusy, trolejbusy a pneumatikami a zátarasy zapálili.

Ve stosedmdesátitisícovém městě vládne chaos a systém zásobování a veřejné dopravy se zhroutil. Provoz musely zastavit čtyři obrovské strojírenské a hutní závody, kde pracuje na 50 000 lidí. Zaměstnanci kramatorských podniků nemají možnost dopravit se do práce a obávají se dalších bojů.

Dopoledne ukrajinské jednotky ve Slavjansku obsadily televizní vysílací věž, kterou dosud drželi povstalci. Ve městě podle agentury Unian vázne zásobování, obyvatelstvo pociťuje zejména nedostatek chleba.

Napjatá atmosféra ovládá také ulice v jihoukrajinské Oděse, kde v pátek při požáru místní odborové centrály zahynulo 46 lidí a téměř 200 jich vyhledalo lékařskou pomoc. Oheň vyvolaly střety mezi stoupenci kyjevské vlády a proruskými radikály. Situaci chce v tomto milionovém městě uklidnit premiér Jaceňuk, který dnes z Kyjeva do Oděsy odjel.

Stoupenci sblížení s Moskvou se chtějí podle ukrajinské agentury Unian za smrt svých spolubojovníků pomstít. Na sociálních sítích se objevila jména útočníků, kteří prý sídlo oděských odborů podpálili. Jde údajně o příslušníky nacionalistické organizace Pravý sektor, "banderovce a fašisty". Na síti Vkontakte, místní obdobě Facebooku, se jejich jména objevila i s adresami.

V jihoukrajinském Mariupolu dnes skupina neznámých útočníků vyplenila místní kanceláře politické strany Vlast, v jejímž čele stojí bývalá premiérka Julija Tymošenková. Vypáleny byly i kanceláře jedné z ukrajinských bank. Od sobotního večera se ve městě ukrajinská armáda pokouší vypudit z radnice proruské aktivisty. Centrum města je podle místních médií uzavřeno.

Konflikt podle ukrajinských novinářů začal odpoledne pochodem fotbalových fanoušků. V Oděse se v pátek v 17:00 hodin tamního času hrálo ligové utkání místního klubu Černomorec s charkovským Metallistem. Fanoušci obou táborů se shromáždili v Řecké ulici v centru města a pokojně se vydali na cestu městem. Bylo jich údajně několik tisíc.

"Neplánovali jsme žádnou politickou demonstraci," řekla agentuře AFP Natalja Petropavlovská, která se pochodu zúčastnila. "V průvodu byli ale samí mladí lidé, kteří jsou pochopitelně spíš pro jednotnou Ukrajinu, než pro spojení s Ruskem," dodala.

Pochod na jednom z bulvárů v centru Oděsy napadli proruští radikálové vyzbrojení holemi, zápalnými lahvemi a střelnými zbraněmi. 

Policie nezasáhla, ale účastníci pochodu, kteří byli oproti proruským útočníkům v mnohonásobné přesile, se bez ohledu na střelbu začali bránit. Zápas Černomorce s Metallistem mezitím už začal, ale po zprávách o střelbě do fanoušků se ochozy začaly vyprazdňovat. Fandové obou týmů šli bránit své druhy.

Mířili před oděský Dům odborů, před nímž si proruští demonstranti v minulých dnech zřídili stanový tábor. "Byl to rozezlený dav, který toužil po odplatě," uvedla Petropavlovská. "Chtěli tábor zlikvidovat a podpálit," dodala.

Stoupenci spojení s Ruskem měli podle ní dost času na to, aby stanový tábor vyklidili a před blížícím se davem fanoušků utekli. Místo toho se ukryli v sídle odborové centrály. Na objekt začaly padat lahve se zápalnou směsí. Obránci budovy odpovídali stejně a ze střechy údajně pálili do davu fanoušků odstřelovači. Dům se nakonec vzňal a uvnitř našly smrt desítky lidí.

Proruští radikálové zastavili postup ukrajinské armády na severu Doněcké oblasti, oznámila ruská státní televize Rossija 24.

Pod kontrolu vzbouřenců se údajně znovu dostal Slavjansk a Kramatorsk, stejně jako obce Kosťantynivka a Andrijevka. Podle agentury ITAR-TASS vyklidila armáda i strategické kramatorské letiště. Ukrajinská média se o protiofenzívě separatistů nezmiňují.

Ruská státní televize Rossija 24 ani agentura ITAR-TASS zdroj informací o protiofenzívě separatistů neuvádějí. Agentura Interfax v situační zprávě z Ukrajiny napsala, že radikálům se podařilo znovu ovládnout Kramatorsk, Andrijivku, Kosťantynivku a klíčový dopravní uzel Horlivku. Interfax se přitom odvolává na jednoho z vůdců východoukrajinské "domobrany" Miroslava Ruděnka. Při bojích údajně utrpěly ztráty obě strany.

Podle ruské agentury RIA Novosti je v Kramatorsku situace naopak klidná, lidé vyrazili na nákupy, aby se zásobovali pro případ dalších bojů. Výstřely ani exploze prý ve městě není slyšet. Vojska v centru Kramatorska nejsou, vojáci ale obsadili všechna kontrolní stanoviště na výpadovkách z města.

Masové nepokoje v Oděse, při nichž v pátek zahynuly desítky lidí, byly předem připravenou provokací a "smrtelným útokem na Ukrajinu" vedeným z Ruska. Na shromáždění v jihoukrajinské Oděse to dnes prohlásil předseda ukrajinské vlády Arsenij Jaceňuk.

Premiér komentoval tragický incident, při němž zahynulo 46 mladých lidí a 200 dalších bylo zraněno. 

Jaceňuk páteční tragédii označil za "provokaci proti občanům, Oděse a celé Ukrajině". Zdůraznil, že povinností policie bylo obětem na lidských životech zabránit. "Kdyby v Oděse bezpečnostní systém fungoval, všechny ty teroristy by bylo možné zneškodnit," konstatoval premiér.

"Oběťmi předem pečlivě připravené provokace se staly desítky lidí," řekl Jaceňuk. "Je třeba najít všechny zločince a organizátory, všechny, kdo pod ruským vedením zahájili smrtelný útok na Ukrajinu a Oděsu. Je třeba vyšetřit činnost všech vyšších úředníků zdejší policie," řekl.

Podle ukrajinské agentury Unian lze v Oděské oblasti očekávat rychlé personální přesuny. Svůj post už ztratil šéf městské policejní správy, další změny se prý očekávají ještě dnes.

Proruští radikálové propustili inspektory OBSE v sobotu dopoledne. Podle ruských médií se o jejich osvobození zasloužil kremelský emisar Vladimir Lukin. Západní diplomaté ale hlavní zásluhu přičítají úsilí civilní mise OBSE, která na Ukrajině působí souběžně s vojenským týmem OBSE.

Podle propuštěného českého inspektora, podplukovníka Josefa Přerovského, jim bylo v sobortu ráno sděleno, že budou osvobozeni a že si pro ně jedou Rusové. Poté důstojníky naložili do aut a cestou na Doněck projeli první linií ukrajinských ozbrojených vozidel.

"Pokračovali směrem na Kramatorsk, kde jsme narazili na další linii ukrajinské armády, která nás už nenechala projet, začala po nás střílet," popsal cestu Přerovský s tím, že ač propuštěni, byli v zemi nikoho a neměli se jak dostat dál. Nakonec objeli proruskými ozbrojenci obsazený Kramatorsk po polní cestě.

"Mohli jsme si říkat, že jsme propuštěni, ale kdyby tam byli dva ozbrojenci se samopaly, tak nás postřílí. A co bylo nepříjemné, že nás zastavila ukrajinská armáda, od které jsme očekávali pomoc," uvedl český podplukovník.

Propuštěný český důstojník Josef Přerovský (vpravo) přiletěl 4. května v doprovodu ministra obrany Martina Stropnického do Prahy. (foto: ČTK)

Podle ruské agentury Interfax dnes odpoledne vzplál boj na předměstí Slavjanska, kde obsadili místní železniční nádraží stoupenci kyjevské vlády podporovaní armádou.

Separatisté je údajně z dopravního uzlu vytlačili na okraj města a hodlají je vyhnat. Střelba se podle Interfaxu neobešla bez obětí na životech.

Od rána skupina proruských radikálů blokovala policejní stanici v Oděse, kde jsou zadržováni údajní viníci pátečních nepokojů. K davu se během dne připojilo asi tisíc dalších lidí, kteří se předtím zúčastnili protestní demonstrace před vypáleným sídlem oděských odborů.

Podle ruské televize RT sto padesát demonstrantů blokovalo také budovu ministerstva vnitra. Hrozilo, že na budovu zaútočí. Zároveň také požadují rezignaci oděského gubernátora Vladimíra Nemirovského, o kterém si myslí, že je "vrah".

Před policejní stanicí došlo k několika šarvátkám s policií, podle agentury Interfax byli zraněni nejméně dva policisté a jeden demonstrant. Podle očitých svědků se rozhořčený dav odhodlal k útoku na budovu, rozbil několik oken a prorazil vstupní dveře.

Policie propustila proruské stoupence poté, co část z asi tisícovky shromážděných demonstrantů začala házet kamení do oken a vylomila vchodové dveře do budovy, uvádí agentura ITAR. Rozvášněný dav se pokoušel vtrhnout do budovy.

Propuštění aktivistů ale podle ruské televize RT dav neuklidnil. I nadále se snaží dostat dovnitř budovy a skandují: "Fašisti. Fašisti."

Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce, že "jasné vyhraničené komiksové dobro a zlo na Ukrajině nenajdete. Musíme vidět nejen ony ruské operace na východě země, ale také ty banderovské vlajky na Majdanu. (…) Já se snažím nepodléhat propagandě ukrajinské ani ruské strany a dávat si vždycky asi dvacet otázek - vesměs velmi technických, jakmile vidím jakýkoliv titulek."

Dodal, že se nacházíme ve stejné situaci jako před měsícem a půl. A to kvůli tomu, že se západní svět nedokáže odhodlat k razantní reakci. "Nadále jsme oběťmi faktů, namísto toho, abychom je vytvářeli," uvedl Kmoníček. S tím souhlasí i druhý host Václava Moravce Alexandr Vondra, který soudí, že protiruské sankce Západu jsou zatím jen pro smích.

Ukrajinská armáda dnes odřízla východoukrajinské město Slavjansk od spojení s Doněckem. Proruští separatisté, kteří město ovládají, agentuře AFP potvrdili, že jsou zcela obklíčeni.

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin si od krize na Ukrajině slibuje zvýšení poptávky po svém novém systému protiraketové a protiletecké obrany MEADS a po bojových letounech F-35. Německému nedělníku Welt am Sonntag to řekla generální ředitelka Lockheedu Marilyn Hewsonová.

"Čekáme silnou poptávku po obranných systémech v celém světě. Tady v Evropě se to týká hlavně protiraketových systémů. Mnozí z našich partnerů v NATO se rovněž poohlížejí po našem programu bojového letounu F-35," uvedla Hewsonová.

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes stěžovalo na údajnou informační blokádu Západu vůči zprávám z Ukrajiny, kde podle Moskvy "ukrajinští katani" prolévají krev nevinných lidí a armáda střílí po civilním obyvatelstvu. "O jaké svobodě slova a tisku je v takových podmínkách možné mluvit?" ptá se ruská diplomacie.

Podle agentury AFP je zřejmé, že ruská média se stále více noří do rétoriky z druhé světové války. Oděský požár začala ruská televize označovat za druhou Chatyň, což je běloruská obec, jejíž obyvatele v roce 1943 nacisté zaživa upálili ve stodole obložené slámou. Jeden prokremelský poslanec neváhal incident přirovnat k vraždění lidí v koncentračním táboře v Osvětimi.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier dnes vyzval k uspořádání druhé ženevské konference, která by nastolila cestu k ukončení krize na Ukrajině. Ministr to řekl v rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ARD.

"Skutečně se zasazuji v posledních hodinách o to, (...) aby po první ženevské konferenci následovala druhá," podotkl šéf německé diplomacie. Steinmeier záležitost konzultoval se svým kolegy z EU Catherine Ashtonovou, USA Johnem Kerrym a Ruska Sergejem Lavrovem.

V polovině dubna se na první konferenci Ukrajina, Rusko, Spojené státy a Evropská unie dohodly na "deeskalaci" krize a obnově politické a ekonomické stability. Smlouva ale nezabránila tomu, aby se situace na Ukrajině od té doby nezhoršila.

Ruský prezident Vladimír Putin telefonicky diskutoval s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o krizi na Ukrajině. Shodli se na potřebě snížit napětí v regionu.

Kreml ve vyjádření uvedl, že kancléřka "vyjádřila spokojenost s pomocí Ruska" při osvobození zajatých pozorovatelů OBSE.

Státníci si vyměnili názory na dodávky ruského plynu do Evropy na základě konzultací mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou unií. Tyto rozhovory se uskutečnily druhého května ve Varšavě. V polské metropoli se všechny strany dohodli na zaručení nepřerušených dodávek plynu na Ukrajinu i do Unie.

Účastníci varšavské schůzky se shodli na dalších dvou setkáních ještě tento měsíc. Příští schůzka se uskuteční za dva týdny, další pak na konci května. Zabývat by se měli všemi stále otevřenými právními i hospodářskými otázkami kolem dodávek plynu.

Švýcarsko zmrazilo bankovní účty s celkovou částkou 170 milionů švýcarských franků (asi 3,8 miliardy Kč), které patří svrženému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi a jeho rodině. Švýcaři tak učinili kvůli podezření z praní špinavých peněz. Informoval o tom dnes tamní list Zentralschweiz am Sonntag.

Sama švýcarská vláda už na konci února nařídila zmrazit aktiva dvaceti Ukrajinců, včetně Janukovyče a jeho syna Oleksandra. V březnu pak doplnila na seznam dotčených jména dalších devíti Ukrajinců.