Vlevo jezdí řidiči ve více než 70 zemích. Češi si na pravou stranu zvykali od roku 1939

Pro řidiče, kteří se chystají za kanál La Manche, je častou noční můrou tamní zvláštnost – jízda po levé straně silnice. Snad každý to však zvládne bez větších problémů – ostatně i na českých silnicích se jezdilo až do 17. března 1939 vlevo.

Zkušenost s jízdou na "špatné straně" může našinec poznat na vlastní kůži také ve více než sedmi desítkách zemí světa. V přehledu zemí s levostranným provozem se nacházejí převážně pro Středoevropana exotické země, většinou bývalé kolonie Velké Británie

Vlevo se tak jezdí na některých ostrůvcích v Karibském moři, v řadě zemí na jihu Afriky (JAR, Botswana, Namibie, Zambie nebo Zimbabwe), na ostrovech v Indickém oceánu (Seychely, Mauricius), dále třeba v Malajsii, Indonésii, Indii, Nepálu, Pákistánu, Singapuru, Thajsku, ale také v Japonsku, v Austrálii nebo na Novém Zélandu. "Opačnou" stranu silnice používají i v několika geograficky bližších zemích, třeba v Irsku, na Maltě a na Kypru. A až do roku 1967 jezdili vlevo také ve Švédsku.

O důvodech, proč se někde jezdilo či stále jezdí vpravo či vlevo, kolují z pohledu "moderního" člověka úsměvné historky. V drsných dobách, kdy se žádný muž neobešel bez meče po boku (většinou levém), prý chození vlevo snižovalo možnost zranění kolemjdoucích a při chůzi vlevo se také po tasení ocitla zbraň v ruce bližší protivníkovi. Z podobných důvodů se jezdilo vlevo také v Japonsku v dobách samurajů. V zemi vycházejícího slunce se na této straně jezdí dodnes.

Jezdit vlevo bylo snadnější i pro vozky. Kočí, pokud byl tedy pravák, potřeboval držet bič v pravé ruce, a proto musel sedět co nejvíce vpravo, aby nemohl zasáhnout nikoho sedícího u něj nebo vzadu. Z tohoto místa však měl nejlepší výhled, pokud jel na levé straně silnice.

Na otázku, proč se dnes jezdí vpravo, neexistuje jednoznačná odpověď, některé teorie to však "zaručeně" vysvětlují. Za všechno prý může jeden z nejslavnějších leváků Napoleon Bonaparte. Světoznámý vojevůdce vedl své armády po pravé straně silnice a toto pravidlo prosazoval všude, kam se při svých výbojích dostal.

Francouzské kolonie tedy jezdily vpravo, kolonie pod britskou korunou vlevo. Jako bývalá britská kolonie i USA tedy kdysi jezdily po levé straně, ale po získání nezávislosti přešly na pravostranný provoz. V některých kanadských provinciích, které byly kdysi pod francouzskou správou, se ale jezdilo vlevo ještě ve 20. letech minulého století.

Existují prý náznaky, že vlevo se jezdilo také například ve starověkém Římě. Starý kamenolom u Swindonu v Anglii je jedním z nejlépe zachovaných římských lomů a vyježděné koleje na silnici k lomu jsou na jedné straně hlubší. Po té straně prý jezdily vozy naložené kamením. Také na jedné římské minci jsou zobrazeni dva jezdci, kteří se míjejí pravými rameny.

Ne vždy však platí, že v zemích, kde se jezdí vlevo, má auto volant vpravo a naopak. Například na Panenských ostrovech se jezdí vlevo. Protože je to ovšem americké území, auta tam bývají podle amerických standardů, tedy s volantem vlevo.

Také v ruském Vladivostoku na Dálném východěa kde se jezdí vpravo, lze často spatřit automobil s volantem vpravo. Na ulicích se tam pohybuje mnoho aut, které byly dovezena z nedalekého Japonska. Není divu, že občasné snahy ruské vlády omezit příliv aut s volantem na opačné straně vyvolávají velký odpor.