ŽIVĚ: Lidé na Krymu před referendem vybírají z účtů peníze, Privatbank zavedla limity

- Evropská unie zřejmě už příští týden podepíše politickou část asociační dohody s Ukrajinou. Pokud se situace na Ukrajině nezmění, EU projedná zostření unijních sankcí proti Rusku.

- Zahraniční výbor amerického Senátu schválil návrh zákona o sankcích proti Rusku za invazi na Krym a o finanční podpoře ukrajinské vlády.

- USA budou stát při Ukrajině při obhajobě její územní celistvosti a svrchovanosti, řekl Barack Obama ukrajinskému premiérovi Arseniji Jaceňukovi. Toho ve středu přijal v Bílém domě.

- Lídři G7 neuznají výsledek krymského referenda, protože porušuje ukrajinskou ústavu. 

- Ukrajina na Krymu vojensky nezasáhne kvůli ochraně východní hranice.

- Vrchní velitel NATO v Evropě napsal, že na Krymu operují Rusové. Přítomnost ruských vojáků potvrdili i pozorovatelé OBSE. 

Západní diplomaté chtějí předložit k hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci reagující na nedělní referendum na okupovaném Krymu, i když je jisté, že Moskva schválení zablokuje. Oznámila to dnes agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje.

Zvažovaná rezoluce OSN by měla potvrdit nutnost respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a zopakovat, že referendum je porušením ukrajinské ústavy. Její formulace jsou podle AFP umírněné ve snaze získat pro podporu textu Čínu. Rusko rezoluci nepochybně zablokuje, ale zdrží-li se Čína hlasování, mohlo by to Moskvu izolovat.

Rada bezpečnosti jednala o ukrajinské krizi pětkrát a Peking vždy opakoval dvě své zásady – podporu územní celistvosti a nevměšování do vnitřních záležitostí cizích států. Otevřené kritiky kroků Moskvy se ale Peking zdržel. Při hlasování o podobné rezoluci při rusko-gruzínské válce v roce 2008 se Čína zdržela hlasování.

Západní diplomaté nyní podle AFP jednají o tom, zda návrh předložit před krymským referendem, nebo až po něm. Převažuje názor projednat dokument až po hlasování a vyčkat ruské reakce na jeho výsledek. Rada bezpečnosti OSN by se pak mohla sejít k naléhavému jednání ještě v neděli večer nebo v pondělí.

Proruští radikálové ve východoukrajinském Charkově podle agentury Unian chystají na neděli vlastní referendum, na němž se chtějí vyslovit pro federalizaci země. 

Proruské charkovské organizace svolaly na neděli mítink na centrální Leninovo náměstí, jehož jediným tématem má být federalizace, napsala ukrajinská agentura. Přítomným budou organizátoři rozdávat hlasovací lístky, na nichž bude možné vyznačit postoj k federálnímu uspořádání Ukrajiny.

Na náměstí, kde prý budou k dispozici i urny, chtějí organizátoři ohlásit i jméno nového "lidového gubernátora". Ten dosavadní, proruský radikál Pavel Gubarev, byl ukrajinskou policií pro podněcování k separatismu zatčen.

Promoskevské charkovské organizace chtějí na mítinku navrhnout, aby na levobřežní, tedy východní část Ukrajiny byly pozvány "jednotky ruských mírotvorců".

List Ukrajinska pravda napsal, že nedělní demonstrace, které se kromě Charkova očekávají i v jiných východoukrajinských městech, by se mohly změnit v násilnosti a ozbrojené provokace. Připraveni jsou prý i odstřelovači.

Další dva Ukrajinci podlehli vážným zraněním, která utrpěli během nedávných protestů v Kyjevě. Počet obětí krveprolití tak stoupl na 104.

V nemocnici v ukrajinské metropoli zemřela sedmadvacetiletá Olha Burová, v Polsku, kde se léčil, zesnul Vasyl Aksenin, informovala ukrajinská agentura Unian.

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto má problémy s prodejem vozů na Ukrajině, kterou nyní paralyzovala politická krize a hrozící vojenský střet s Ruskem. Prodej aut značky Škoda se v Kyjevě a dalších ukrajinských městech prakticky zastavil, potíže Škoda vnímá i se zásahy tamní centrální banky.

Informoval o tom týdeník odborů automobilky Škodovácký odborář. Škoda už dříve uvedla, že snižuje objem výroby vozů v ukrajinském Solomonovu, kam se dovážejí z Mladé Boleslavi sady dílů, ze kterých se tam montují auta pro ukrajinský trh.

Díly a příslušenství automobilů Škoda tvořily v roce 2012 asi 11 procent českého vývozu na Ukrajinu. "Snažíme se navázat styky s novou vládou na Ukrajině, ale nevíme, jak se situace vyvine, zda bude nálada proevropská, či proruská," řekl podle týdeníku Bohdan Wojnar z personálního oddělení Škody.

Problémy údajně nastanou také v Rusku, třetím největším zahraničním trhu Škody, kvůli prudkému poklesu rublu."Doufám, že ztráty, které z toho vyplývají, nebudou trvalé," dodal Wojnar.

Ztráty očekávají i další české firmy, například společnost Hamé. Více čtěte ZDE.

Běloruský prezident Alexander Lukašenko ve středu vyloučil, že by jeho postoj ve věci ukrajinské krize byl pod vlivem Kremlu. Bělorusko podle něj podporuje územní celistvost Ukrajiny.

Podle Lukašenka bude jeho země pokračovat v hospodářské spolupráci s Ukrajinou. Bělorusové mohou podle svého prezidenta poskytnout Ukrajincům i humanitární pomoc.

"Zásobovali jsme a dodávali na Ukrajinu tolik energie, kolik bylo pro potřeba, včetně jídla a dalších věcí. Jsme otevřeni podpoře ukrajinského lidu v této těžké chvíli, i v humanitární oblasti," prohlásil Lukašenko podle ruskojazyčného vydání BBC.

Lukašenko tvrdí, že je Minsk připraven spolupracovat s novou vládou v Kyjevě. Politikům prezident, který Bělorusku vládne od roku 1994, poradil, aby se místo jednání se západními partnery soustředili na vnitřní problémy země.

Během ukrajinské krize tak jasný proruský postoj zaujali pouze představitelé Číny, Venezuely a Sýrie, shrnuje agentura Bloomberg.

Územní celistvost Ukrajiny podle německé kancléřky Angely Merkelové nelze zpochybnit. Jestliže bude Moskva nadále destabilizovat situaci na Ukrajině, unijní představitelé na to budou reagovat a Rusko riskuje vážné následky, dodala kancléřka během svého projevu v německém parlamentu podle agentury Reuters. Mluví se o zavedení několika druhů sankcí včetně zmrazení účtů či zákazu cestování do EU pro některé ruské politiky.

"Dámy a pánové, jestliže půjde Rusko i nadále stejnou cestou jako v uplynulých týdnech, nebude to znamenat katastrofu jen pro Ukrajinu," uvedla Merkelová. "Změní se i vztah Evropské unie s Ruskem a Rusko mohou čekat obrovské politické a ekonomické škody," dodala.

Podle agentury Reuters kancléřka použila dosud vůbec nejsilnější rétoriku od začátku ukrajinské krize. "Unijní partnerství s Ukrajinou není namířeno proti Rusku," vzkázala Merkelová Moskvě. Krizi na Ukrajině podle německé političky není možné vyřešit vojenskou silou, ale diplomacií.

Merkelová zdůraznila, že situace na ukrajinském Krymském poloostrově se nedá srovnávat s případem Kosova, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku. 

Rada ministrů Autonomní republiky Krym přijala dekret, který reguluje bankovní systém na poloostrově.

Podle dokumentu se od dnešního poledne ukrajinského času omezí výběr hotovosti z bankomatu na 300 hřiven a zároveň zakazuje výběr z depozitních účtů. Dekret uveřejnil server Theinsider.ua.

Dokument zároveň oznamuje plán na znárodnění poboček ukrajinských bank na Krymu.

O produkci ropy a plynu na Krymském poloostrově by se mělo starat Rusko a ruské firmy jako energetický gigant Gazprom. V rozhovoru pro agenturu RIA Novosti to dnes uvedl Vladimir Konstantinov, předseda proruského krymského parlamentu.

"Rusko a Gazprom by se měly starat o produkci ropy a plynu. To není naše starost," uvedl Konstantinov. Ropná pole na Krymu prý nyní proruská krymská samospráva intenzivně střeží. "Jsou to naše ropná pole a budeme za ně bojovat," dodal.

V případě, že se Krym připojí k Rusku, do ruských rukou by se dostala nejspíš i okolní černomořská ložiska plynu, třebaže budou napojena na ukrajinské plynovody, domnívají se analytici. Podle nich by Ukrajina v takovém případě zřejmě zastavila dodávky plynu na Krym a Rusko by mohlo poloostrov zásobovat z Oděsy.

Ukrajinský parlament ve čtrvtek schválil vytvoření národní gardy, která by se měla skládat až z 60 000 mužů, oznámila agentura AFP. Ukrajina se k tomuto kroku rozhodla tváří v tvář ohrožení své celistvosti ze strany Ruska. Ukrajinský poloostrov Krym před téměř dvěma týdny obsadili neoznačení vojáci, podle všech důkazů ruští.

Pro zákon se vyslovilo 262 poslanců, proti nebyl nikdo. Národní garda má být složena hlavně z dobrovolníků, z nichž mnozí se účastnili protestů na kyjevském náměstí Nezávislosti. Spadat bude pod ministerstvo vnitra a bude mít na starosti zejména bezpečnost hranic a boj proti terorismu.

"Mobilizovat budeme pouze dobrovolníky, kteří už absolvovali vojenskou službu," nechal se již dříve slyšet šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který je zároveň úřadujícím ukrajinským prezidentem. Ukrajinská armáda má nyní údajně jen 6000 plně bojeschopných vojáků, což ministr obrany Ihor Teňuch považuje za "bezútěšné".

Vojtěch Boháč, který studuje v krymském Simferopolu, na blogu HN Dialog popisuje proměnu města, které čeká v neděli referendum o připojení k Rusku.

Po dvou měsících na stáži jsem se vrátil zpět do Simferopolu, dokončit druhý semestr na zdejší politologii. Erasmus. Ptali se mě, jestli se sem chci opravdu vracet, protože všichni ostatní studenti odjeli ze strachu z války. Já rád fotím a píšu, snažím se být na místech, kde se něco děje. Rozhodl jsem se, že se vrátím.

Hodně lidí mi říkalo, že nás zadrží už na letišti, prohledají nám všechny věci, nepustí mě na Krym s diktafonem. V letadle jsem seděl vedle reportérky švédského rádia. Když viděla na mém notebooku nálepku Euromajdanu „Nejsem tu za peníze!“, řekla mi, že kvůli té budu mít na hranici velké problémy. Neměl jsem. Všechno proběhlo v klidu. Pasová kontrola trvala asi minutu, všichni policisté na letišti měli ukrajinské uniformy, vojáka jsem neviděl žádného.

Největší problém byl najít taxikáře, který mě nenatáhne hodně, ale jen přiměřeně.

Celý text si můžete přečíst ZDE.

Rusko upřesnilo počet vojáků, kteří jsou zapojeni do vojenských manévrů v Rostovské, Belgorodské, Kurské a Tambovské oblasti – první tři sousedí s Ukrajinou.

Podle ruského ministerstva obrany je do cvičení zapojeno 8500 vojáků.

Pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí na Rusko sankce, Moskva odpoví stejným způsobem. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters prohlásil náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Lichačev. Jsme připraveni na jakoukoli možnost, dodal Lichačev.

Veškeré sankce budeme opětovat, nechal se slyšet Lichačev. Dodal, že jeho ministerstvo doufá, že půjde případně o sankce politické, nikoli ekonomické.

"Kdyby na to přišlo, přáli bychom si, aby se Evropská unie rozhodla pro sankce, které nebudou bránit obchodní spolupráci," dodal ruský náměstek.

K situaci na Ukrajině se ve čtrvtek jen letmo vyjádřil i ruský prezident. Během návštěvy Soči Vladimir Putin podle agentury Reuters zopakoval, že Moskva za krizi v sousední zemi nemůže.

Prezident Putin v Soči navštívil funkcionáře podílející se na organizaci zimních paralympijských her a nevyhnul se komentování napjaté situace v sousední zemi, Ukrajinu nicméně přímo nejmenoval.

"Rád bych vám poděkoval za to, že se na paralympiádě snažíte držet politiku stranou. Ty komplikované okolnosti, o kterých všichni víte, ji nijak neovlivnily. Rád bych zdůraznil, že Rusko nevyvolalo ty události, které se nyní odehrávají," řekl Putin.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pozastavuje všechny aktivity spojené s procesem přijímání Ruska za člena a posílí naopak spolupráci s Ukrajinou. Ústředí organizace ve čtvrtek podle agentury Reuters uvedlo, že tak rozhodlo na žádost svých členských zemí. Jeho krok souvisí s intervencí Ruska na Ukrajině a tlakem Západu na Moskvu.

OECD pozvala Rusko k jednání o přijetí v roce 2009 společně s Chile, Izraelem, Estonskem a Slovinskem. Všechny tyto země kromě Ruska do organizace vstoupily už v roce 2010 a rozšířily počet členů na dnešních 34.

Spolupráce s Ukrajinou má zemi pomoci "vyrovnat se s úkoly veřejné politiky, jimž čelí". Pařížské ústředí organizace další podrobnosti neposkytlo. Jeho krok je součástí tlaku západních mocností na Moskvu před nedělním referendem na Krymu, v němž budou místní občané hlasovat o odtržení od Ukrajiny a připojení k Ruské federaci.

Příjímání do OECD bývá komplexní a zdlouhavé. Organizace hodnotí schopnost kandidáta dosahovat jejích standardů v řadě oblastí. Přijetí se pak považuje za uznání země za rovnocenného partnera ostatních členů klubu nejvyspělejších států.

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil ruskou invazi na Krym, který europoslanci nadále považují za nedílnou součást Ukrajiny. Usnesení, které poslanci přijali na plenárním zasedání ve Štrasburku, žádá Moskvu, aby vojáky stáhla a aby dodržovala mezinárodní právo a své závazky, mimo jiné Chartu OSN či budapešťské memorandum o záruce ukrajinské územní celistvosti.

"Evropský parlament vyzývá k okamžitému uklidnění krizové situace, k okamžitému stažení všech vojenských sil, které se nezákonně nacházejí na ukrajinském území, a naléhavě požaduje plné dodržování mezinárodního práva a stávajících závazků," uvádí schválená rezoluce.

Europoslanci ruský vojenský zásah na Krymu označili za "agresi v podobě invaze" a nynější kroky Moskvy za "ohrožení bezpečnosti EU". Chystané nedělní referendum o sebeurčení Krymu a o jeho připojení k Rusku považuje Evropský parlament za nelegální; na případnou anexi poloostrova by EU měla odpovědět například zbraňovým embargem, zmrazením majetku osob s podílem na rozhodnutí o invazi, uvádí parlamentní usnesení.

Podle rakouské agentury APA byl ve Vídni na žádost FBI zadržen ukrajinský oligarcha, nejpravděpodobněji se jedná o Dmytra Firtaše, který podniká v energetice. Zatčení údajně nesouvisí se stávající krizí na Ukrajině.

Federální úřad pro vyšetřování uvedl, že zadrženým je osmačtyřicetiletý ukrajinský podnikatel "Dmitry F.", po němž americké úřady pátraly v souvislosti s podezřením z úplatkářství a zločinného spiknutí.

Rakouské úřady vzaly podezřelého do vazby ve středu večer. FBI prý jeho aktivity vyšetřuje od roku 2006. Mluvčí rakouského Spolkového kriminálního úřadu Mario Hejl prohlásil, že zadržení Ukrajince nesouvisí s nynějším politickým vývojem na Ukrajině.

Firtaš je jedním z nejbohatších lidí na Ukrajině a patří k hlavním investorům do energetického a chemického průmyslu ve střední a východní Evropě.

Premiér Bohuslav Sobotka ve čtvrtek kritizoval postup Ruska v současné krizi na Ukrajině. Po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně prohlásil, že by Moskva měla svůj postoj přehodnotit a respektovat svrchovanost Ukrajiny. S Merkelovou se shodli, že je třeba situaci na Ukrajině řešit diplomatickými prostředky.

"Po všech výzvách ze strany Evropské unie, ze strany dalších zemí mezinárodního společenství, by jednoznačně Rusko mělo přehodnotit svůj postoj. Mělo by respektovat svrchovanost Ukrajiny, mělo by respektovat právo Ukrajinců rozhodnout se sami o své budoucnosti," prohlásil Sobotka. Zdůraznil, že je třeba, aby i Rusko podniklo patřičné kroky, pokud má dojít k uklidnění napjaté situace.

Česká republika má podle Sobotky velký zájem na tom, aby Evropská unie vystupovala jednotně a ve vztahu k Rusku a Ukrajině mluvila jedním hlasem.

Uvítal přitom postup EU, která chce stupňovat opatření proti Rusku v případě, že se Moskva nebude snažit přistoupit k dialogu s Kyjevem.

- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pozastavuje všechny aktivity spojené s procesem přijímání Ruska za člena a posílí naopak spolupráci s Ukrajinou.

- Pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí na Rusko sankce, Moskva odpoví stejným způsobem. Řekl to náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Lichačev.

- Ruská armáda potvrdila zvýšenou aktivitu svých jednotek při ukrajinských hranicích. Manévrů se podle ruského ministerstva obrany účastní 8500 vojáků.

- Rada ministrů Autonomní republiky Krym přijala dekret, který reguluje bankovní systém na poloostrově.

- Ukrajinský parlament schválil vytvoření národní gardy, která by se měla skládat až z 60 000 mužů.

Březnový průzkum ruského nezávislého výzkumného sociologického centra Levada ukázal, že pouze 11 procent ruských respondentů vnímá jako legitimní orgán exekutivní moci na Ukrajině současnou vládu v Kyjevě.

Podle 62 procent respondentů na Ukrajině vládne anarchie.

Pro 15 procent respondentů legitimní exekutivní orgán představuje sesazený prezident Viktor Janukovyč.

Zástupce generálního tajemníka OSN Ivan Šimonović dostal od úřadů na Krymu informaci, že jeho cesta do oblasti není možná. Jako důvod úřady uvedly "komplexní situaci a nemožnost zajistit bezpečnost jeho delegace," oznámil včera mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pověřil svého zástupce Šimonoviće, aby jako další vysoký představitel světové organizace pokračoval v kontaktech s Ukrajinou a aby zhodnotil situaci v zemi v oblasti lidských práv. Součástí týdenní cesty na Ukrajinu měla být i návštěva Krymu.

Ivan Šimonović včera navštívil Lvov, kde se setkal s představiteli místních úřadů, ombudsmanem a zástupci občanské společnosti.

Vysocí představitelé OSN opakovaně vyzývají všechny strany ke zmírnění napětí a zahájení otevřeného a konstruktivního dialogu k mírovému řešení krize.

Dnes v New Yorku zasedne na otevřeném zasedání Rada bezpečnosti OSN za účasti vysokého představitele Ukrajiny.

Členové srbské polovojenské skupiny na kontrolním bodě na silnici mezi Simferopolem a Sevastopolem. Tato polovojenská skupina nabídla svou pomoc proruské domobraně u zátarasů na hlavní silnici vedoucí do krymského přístavního města Sevastopol.

Milutin Malisic stojící uprostřed stanul v roce 2000 kvůli obvinění, že chtěl spáchat atentát na tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče.

Spojené státy a Evropská unie podniknou proti Rusku "sérii velmi závažných kroků", pokud se v neděli na Krymu uskuteční plánované referendum a Moskva se bude řídit jeho výsledkem. V Senátu to dnes řekl americký ministr zahraničí John Kerry.

Senátorům také řekl, že se chce těmto protiopatřením vyhnout jednáním se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, se kterým se sejde v pátek v Londýně.

Kerry uvedl, že mluvil telefonicky s Lavrovem před svým vystoupením v Senátu a vyjádřil naději, že "rozum převáží". Oba ministři si telefonují od začátku ukrajinské krize prakticky každý den, ale zatím se jim nepodařilo se dohodnout.

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky (V4) dnes v Budapešti diskutovali s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem o dalších sankcích, které Evropská unie zvažuje zavést proti Rusku kvůli jeho vojenskému zásahu na ukrajinském Krymu a podpoře snah tamní ruské populace o připojení poloostrova k Rusku.

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka budou zřejmě přijaty na pondělní schůzce šéfů diplomacií EU. Podrobnosti k nim účastníci jednání odmítli uvést, připustili jen, že unie už pracuje na seznamu osob, kterých se tato opatření mají dotknout.

Lidé na Krymu před chystaným nedělním referendem o připojení tohoto ukrajinského poloostrova k Rusku vybírají z bank vklady. Uvedla to dnes agentura AP. Největší ukrajinská banka Privatbank podle ní zavedla omezení výběru, protože před ní i před pobočkami dalších bank se začaly tvořit fronty.

Mluvčí Privatbank podle AP sdělil, že všechny banky na Krymu teď zápasí s tím, aby uvolnily víc peněz. Privatbank stanovila denní limit na výběr z účtů na celém území Ukrajiny na 1500 hřiven (téměř 3000 Kč).

Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Radě bezpečnosti OSN obvinil Rusko z vojenské agrese a porušení řady mezinárodních a bilaterálních smluv. Stále však věří v možnost mírového urovnání konfliktu, který podle něj není jen regionální.

"Má země čelí vojenské agresi sousední země. Je to naprosto nepřijatelné v 21. století," řekl.

Připomněl také budapešťské memorandum, kterým v roce 1994 se i Rusko zaručilo za svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Ta se na oplátku zřekla jaderných zbraní.

V ruštině se pak obrátil přímo na Rusy. "Hledáme odpověď na otázku, zda Rusové chtějí válku. Jako ukrajinský premiér jsem přesvědčen, že nechtějí," řekl.

Při srážkách mezi znepřátelenými tábory demonstrantů zemřel dnes v ukrajinském Doněcku jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění. S odvoláním na městský zdravotnický úřad o tom informovala agentura Reuters, podle níž jde o první oběť násilných střetů na Ukrajině mimo Kyjev.

Reuters uvedl, že se v centru města střetlo několik stovek lidí oslavujících ruského prezidenta Vladimira Putina s přibližně stejně velkým davem odsuzujícím snahu Ruska zmocnit se Krymského poloostrova. Průmyslový Doněck s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem leží na východě Ukrajiny.