Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v úterý stáhl pozvání pro Írán na mírovou konferenci o Sýrii, která má začít ve středu ve Švýcarsku.

Exilová opozice, která hrozila kvůli pozvánce Teheránu bojkotem schůzky, na jeho slova ihned reagovala a potvrdila svou účast. Uspokojení nad rozhodnutím vyjádřily i Spojené státy.

Pan Ki-mun nejprve Írán do Švýcarska pozval a celou situaci ohledně rozhovorů tak zkomplikoval. Syrská opozice pohrozila, že na schůzku nepojede, pokud nebude pozvání zrušeno do úterních 20 hodin SEČ.

Poté oznámila, že o své účasti rozhodne podle toho, jak se k celé situaci vyjádří právě Pan Ki-mun. Doufala, že generální tajemník OSN svůj postoj ještě přehodnotí, což se i stalo.

I Spojené státy požadovaly, aby OSN pozvánku stáhla vzhledem k tomu, že Teherán nesplnil základní podmínku, a sice nepodpořil závěry předchozí ženevské konference z roku 2012.

Navíc vojensky podporuje syrský režim prezidenta Bašára Asada.

Ve švýcarském Montreux mají ve středu začít přípravné rozhovory, na něž po dvou dnech naváže konference v Ženevě.

Teherán, který je stejně jako Moskva velkým spojencem Damašku, pozvání na schůzku přijal. Jak nicméně uvedli během dne jeho představitelé, země odmítá pro svou účast jakékoli podmínky. O nich mluvily zejména Spojené státy, ale i Francie, Británie či Saúdská Arábie.

"Jestliže je účast Íránu podmíněna přijetím závěrů Ženevy 1, Írán se konference Ženeva 2 nezúčastní," prohlásil poté večer jednoznačně velvyslanec Íránu při OSN Mohammad Chazáí.

Právě tato slova nejspíš definitivně přiměla Pan Ki-muna, že svůj postoj k pozvání Íránu přehodnotil s tím, že je prohlášeními Teheránu "hluboce zklamán".

Účast Íránu ostře odmítala i syrská opozice, která požadovala, aby byla pozvánka stažena, jinak ona sama do Švýcarska nepojede.

Když vypršelo ultimátum, které pro stažení pozvánky dala, oznámila nicméně, že vše nyní záleží na tom, jak se k celé věci postaví generální tajemník OSN.

Jakmile Pan Ki-munův mluvčí oznámil, že pozvánku stahuje, opozice svou účast na konferenci potvrdila s tím, že nyní dají dohromady seznam delegátů, který co nejdříve OSN zašlou.

Na konferenci by se mělo řešit budoucí uspořádání Sýrie. Jedním z hlavních požadavků opozice je, aby prezident Bašár Asad odstoupil. Ten nicméně v rozhovoru pro agenturu AFP uvedl, že hodlá v letošních prezidentských volbách znovu kandidovat. A odmítl, že by mohl předat vládu někomu z opozice, kterou neuznává.

"Přijedou k hranici na půl hodiny, a pak utíkají. Jak by se mohli stát členy vlády? Copak může ministr pracovat zvenku?" zkritizoval Asad exilovou opozici.

Ty, kdo proti jeho armádě bojují, označil stejně jako v minulosti za teroristy. A jak dodal, válka v zemi bude prý ještě dlouhá.

Bojovníci z EU ohrožují mírový proces

Mezi povstaleckými skupinami probíhají v těchto týdnech tvrdé vnitřní boje. Některé oblasti Sýrie již zcela ovládli radikálové napojení na teroristickou síť Al-Káida.

Právě k nim se nejčastěji připojují zahraniční bojovníci, kteří do Sýrie zamíří. Po boku syrských vládních jednotek zase bojují ozbrojenci z šíitského radikálního hnutí Hizballáh.

EU odhaduje, že v Sýrii nyní bojuje přibližně 1200 občanů unijních zemí. Všechny tyto zahraniční bojovníky, včetně Hizballáhu, dnes EU vyzvala, aby se stáhli.

Jejich zapojení do konfliktu podle Bruselu ohrožuje mírový proces, územní celistvost Sýrie i bezpečnost v oblasti.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist