Moldavsko a Gruzie nakročily směrem do EU. Ukrajina si svůj postoj nerozmyslela

Představitelé Gruzie a Moldavska v pátek na summitu ve Vilniusu parafovali asociační dohodu s Evropskou unií. Jde o první významný pokrok, kterého bylo dosaženo v projektu Východního partnerství, jenž vznikl v roce 2009 v Praze.

Původně měl být hlavním vrcholem setkání ukrajinský podpis dohody o přidružení, Kyjev ale před pár dny jednání přerušil.

Někteří státníci doufali, že se ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podaří přesvědčit ještě na místě, to se ale nestalo.

Kyjev dokument nepodepsal, mnozí se domnívají, že pod tlakem Ruska.

Ukrajinský prezident v pátek ve Vilniusu prohlásil, že Kyjev v budoucnu dohodu podepsat chce, ale požaduje, aby unie podnikla "rozhodující kroky" směrem k vypracování a realizaci balíku hospodářské pomoci Ukrajině.

"Bohužel se na poslední chvíli ukázalo, že Ukrajina je ponechána sama sobě, aby se potýkala s vážnými finančními a hospodářskými problémy," zdůvodňoval Janukovyč své rozhodnutí.

Asociační dohoda je základem postupné integrace do nynější osmadvacítky, přináší zemím značné především ekonomické výhody, nicméně nezaručuje jejich budoucí plné členství.

Parafování je předstupněm podpisu dohody, ke kterému by mělo v případě Gruzie a Moldavska dojít příští rok.

Na summit do Litvy se sjely hlavy států a vlád z 28 zemí Evropské unie a šestice zemí Východního partnerství - Arménie, Ázerbajdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny.

Schůzku vede unijní prezident Herman Van Rompuy, který společně s Josém Barrosem zastupuje Evropskou unii. Přitomní jsou ale i unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová, eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle a komisař pro obchod Karel De Gucht. Česko zastupuje premiér Jiří Rusnok.

Moldavsko dokončilo vyjednávání o asociační dohodě letos v červnu, Gruzie o měsíc později. Původně měla smlouvu parafovat i Arménie, vedení země se ale v létě rozhodlo od tohoto kroku upustit. Podobně se zachovala i Ukrajina.

Ukrajina není na partnerství s EU zralá

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč před pár dny oznámil, že Kyjev ještě není na partnerství s EU hospodářsky zralý.

Desetitisíce Ukrajinců doma i v zahraničí proto od té doby demonstrují proti odmítavému kroku Janukovyče. Kritici za tím vidí zákulisní kroky Ruska, které si chce v největší evropské zemi zachovat a případně posílit vliv.

Již ve čtvrtek pozdě večer, po prvním dni jednání, se ukázalo, že se Janukovyče nejspíš nepodaří přesvědčit, aby jeho země změnila postoj k podpisu asociační smlouvy. "Zatím se jejich pozice nezměnila," uvedla litevská prezidentka pro agenturu AFP.

I přes nezdar vyjednávání s Ukrajinou má být výsledkem summitu asi patnáctistránková deklarace, ve které se bude hodnotit dosavadní vývoj projektu Východního partnerství a zároveň se stanoví plány, kam se chce evropská sousedská politika v příštích letech posunout.