Švýcaři v referendu odmítli omezit platy manažerů. Zalekli se možného odchodu investorů

Švýcaři v nedělním referendu odmítli návrh na omezení manažerských platů a vyslovili se rovněž proti daňovému zvýhodnění rodin a zvýšení dálničních poplatků. Ostře sledovaná byla zejména reakce občanů na návrh, aby maximální platy manažerů nesměly přesáhnout dvanáctinásobek aktuální minimální mzdy.

Proti návrhu organizace Mladých socialistů, který autoři nazývali "iniciativa 1:12", se podle serveru listu Tribune de Geneve vyslovilo 65,3 procenta hlasujících. Iniciativa byla reakcí na vysoké výdělky vedoucích pracovníků nadnárodních společností, které místní levicové skupiny za jejich platovou politiku tvrdě kritizují.

Představitelé podnikatelských svazů se naopak obávali, že platový strop by ohrozil konkurenceschopnost Švýcarska a poškodil podmínky pro rozvoj mezinárodního obchodu.

Švýcaři už letos v březnu při referendu posílili pravomoci akcionářů při kontrole manažerských platů a zakázali praxi "zlatých padáků", tedy vysokého finančního odstupného. Výsledky nedělního hlasování proto mnozí považují za překvapení.

Odmítnutí omezení manažerských platů podle francouzského listu Le Monde podporovaly samozřejmě i velké nadnárodní firmy. Zaměstnanci společností Nestlé nebo Novartis zveřejnili interní korespondenci, která je nabádala, aby v neděli volili proti omezení.

"I přes rozšířený vztek, že někteří švýcarští manažeři vydělávají stonásobky platů svých zaměstnanců, voliči přijali vládní argumenty proti tak přísnému platovému omezení, které by mohlo podkopat švýcarskou ekonomiku a odradit zahraniční investory," dodala Foulkesová.

Manažeři farmaceutických gigantů Novartis a Roše nebo bank UBS a Crédit Suisse si tedy mohou prozatím oddychnout. Na příští rok ovšem levice chystá další hlasování. Odbory budou požadovat ustanovení minimální měsíční mzdy ve výši 4 tisíc švýcarských franků.

Dálniční známky nezdraží

Zamítnutí přišlo také u návrhu na daňové úlevy rodinám s dětmi, které odmítlo 58,5 procenta hlasujících. Výrazný odpor proti tomu projevili zejména obyvatelé měst, v nichž je porodnost u starousedlíků zřetelně nízká, zatímco venkov byl náchylnější k jeho přijetí.

Úspěšný nakonec nebyl ani třetí návrh, podle něhož se hodnota dálniční známky měla zvýšit z nynějších 40 na 100 švýcarských franků (na 2100 Kč). Stávající hodnota, která platí od roku 1995, tak dál zůstane nezměněná. Proti návrhu hlasovalo 60,5 procenta voličů, kteří tak odmítli financovat převzetí 400 kilometrů kantonálních silnic pod správu státu.

Švýcarská ústava umožňuje každý rok občanským iniciativám vyvolat čtyři celostátní hlasování pod podmínkou, že seženou 100 tisíc podpůrných podpisů.