Čína chystá restart ekonomiky. Komunistická strana možná zlepší podmínky migrantů

Na tajném místě v Pekingu bude od soboty do úterý 376 vlivných činitelů čínské komunistické strany diskutovat o budoucnosti země. "Plénum by mohlo otevřít cestu pro bezprecedentní reformy," naznačili nejvyšší čínští představitelé.

Pod tím si ale určitě nelze představit uvolnění politického napětí po vzoru západoevopských zemí. Šéf strany, čínský prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Si Ťin-pching, premiér Li Kche-čchiang a další členové výboru na třetím plenárním zasedání projednají především, kam má dále směřovat čínská ekonomika.

Na programu by mohly být daňové reformy, nové pozemkové reformy nebo sociální reformy včetně změn kontroverzního systému registrací bydliště. Ty by přinesly například více práv pro venkovské migranty, kteří se přestěhují do měst - měli by tak lepší přístup ke zdravotní péči a vzdělávání.

Jednání by mohlo také naznačit, zda je Peking připravený postavit se státem vlastněným monopolům.

Zasedání se zřejmě bude věnovat i pravidlům pro plánované rodičovství, ekologickým otázkám nebo korupci.

Osm prioritních reforem

Návrhy reforem na pomoc zpomalující čínské ekonomice přinesl i think-tank DRC (Development Research Centre), který pracuje pro čínskou vládu.

V programu nazvaném "383" představuje tři zásadní pravidla pro reformy – mezi nimi například "efektivní trh vyžaduje efektivní stát". Čína by podle odborníků měla omezit byrokracii, zrušit monopoly, zavést pozemkovou reformu, uvolnit trh veřejných financí, zavést reformu státem vlastněných podniků, podpořit inovace a otevřít Čínu zahraničním investicím. Součástí návrhu jsou i tři strategie, jak podobných cílů dosáhnout.

Zda se některé z bodů plánu, který think-tank pro vládu vytvořil, dostanou také na jednání pléna, není ale jasné.

Třetí plenární zasedání jsou obvykle místem, kde představitelé čínské komunistické strany zveřejňují dlouhodobé vize pro ekonomiku země.

V roce 1978, dva roky po smrti Mao Ce-tunga, ohlásil například Teng Siao-pching změny čínské ekonomiky, klíčové pro ekonomickou transformaci, jaká byla dříve v zemi nepředstavitelná, a otevření Číny světu.

Významné bylo také plénum v roce 1993. Tehdejší prezident Ťiang Ce-min na něm představil reformy, které Číně umožnily vstup do Světové obchodní organizace (WTO).