Obama zastavil odposlouchávání MMF. Zašlo to moc daleko, připustil Kerry

Americký prezident Barack Obama nařídil Národní bezpečnostní agentuře (NSA) ukončit odposlouchávání washingtonských sídel Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele, obeznámeného s touto záležitostí.

Obamův pokyn je prý součástí nynějšího přehodnocování zpravodajských aktivit. Tento krok má také předvést ochotu Bílého domu omezit alespoň některá sledování poté, co bývalý spolupracovník NSA Edward Snowden odhalil tajné programy shromažďující obrovské množství údajů o protivnících i spojencích Ameriky, jakož i o amerických občanech.

Obamovy kroky podpořil i ministr zahraničí John Kerry, který během videokonference mezi Washingtonem a Londýnem připustil, že Spojené státy zašly v některých případech sledování "až příliš daleko". "Dozvěděli jsme se o případech odposlechů, kdy bylo rozhodováno automaticky za účelem využítí existujících technologických možností," uvedl.

Kerry zároveň obhajoval působení agentury NSA. Sběr informací je podle něj nezbytný pro boj proti terorismu a zabránění atentátům, jako byly útoky z 11. září 2001 v USA, atentáty v Madridu v březnu 2004 či v Londýně v červenci 2005.

Skutečnost, že NSA sledovala washingtonská sídla MMF a SB, nebyla dříve odhalena. Detaily takových špionážních operací bývají obvykle přísně tajné.

"Spojené státy nevedou elektronické sledování zaměřené na ústředí Světové banky a MMF ve Washingtonu," zní oficiální ujištění.

Ale podle vládního představitele, hovořícího pod podmínkou anonymity, Obama vydal pokyn ukončit sledování před několika týdny, přibližně ve stejné době, kdy nařídil NSA přestat s odposloucháváním sídla OSN v New Yorku.

MMF i Světová banka se zdržely vyjádření, podobně jako NSA či velitel amerických zpravodajských služeb.

"Omezit sledování ekonomických institucí je dobrý nápad. Naším nepřítelem je terorismus a na něj bychom se měli zaměřit," prohlásil expert Loch Johnson. Obama podle něj udělal správnou věc, když nechal ukončit odposlouchávání mezinárodních organizací a spřátelených státníků, jako je německá kancléřka Angela Merkelová.

Podle bývalého analytika CIA Paula Pillara je třeba brát zřetel na fakt, zda skutečný přínos z odposlouchávání MMF odpovídá rizikům plynoucím z prozrazení operace; v současnosti je takový přínos asi minimální.

Obamova administrativa po svém nástupu prý kladla větší důraz a vynaložila větší zdroje na získávání ekonomických informací než její předchůdci; podle Obamova prvního ředitele CIA Leona Pannetty bylo cílem pochopit hlubší smysl a důsledky globální krize.

Kerry: Zašlo to moc daleko

Spojené státy zašly ve špehování občas "příliš daleko", připustil podle agentury AFP šéf americké diplomacie John Kerry během videokonference mezi Washingtonem a Londýnem. Sběr informací ale podle ministra posloužil k odvracení teroristických útoků.

"První přiznání z Washingtonu" podle AFP zaznělo uprostřed prudké polemiky na obou březích Atlantiku kvůli skandálním odhalením hromadného sledování dat americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA), jehož terčem se stali i američtí spojenci.

"V některých případech, připouštím, stejně jako učinil prezident, některé z těchto akcí zašly příliš daleko a ujišťujeme, že se to v budoucnu nestane," řekl Kerry.

V rozhovoru ale především obhajoval dosavadní praxi. Sběr informací je podle něj nezbytný pro boj proti terorismu a zabránění atentátům, jako byly útoky z 11. září 2001 v USA, atentáty v Madridu v březnu 2004 či v Londýně v červenci 2005.

"Zabránili jsme tomu, aby letadla padala, budovy explodovaly a lidé byli vražděni, protože jsme byli schopni být včas informováni o úkladech," zdůraznil Kerry. Nicméně znovu připustil, že sběr informací "v některých případech zašel nepřiměřeně daleko".

Aféra kolem americké rozvědky, která údajně sledovala stamiliony telefonických hovorů, v Evropě propukla tento měsíc. Mimo jiné se ukázalo, že Američané sledovali i mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové. Evropští lídři neskrývali rozhořčení a někteří z nich vyzvali Evropskou unii, aby se pokusila se Spojenými státy dosáhnout dohody, která by sledování zapovídala či významně omezovala.