Historicky první mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva získal v pondělí v půl jedné odpoledne Bělorus Ales Bjaljacki, oznámila Rada Evropy.

Jednapadesátiletý Bjaljacki je šéfem největší běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna a v minulosti byl nominován na Nobelovu cenu za mír. Nyní je vězněn kvůli údajným daňovým podvodům. Ve Štrasburku, kde se ocenění předává, ho zastupuje jeho žena.

"Ales bojuje za lidská práva a demokracii již dlouhá léta. Tuto cestu si zvolil již jako velmi mladý. I proto založil organizaci Vjasna. Nyní je na velmi dlouhou dobu ve vězení a není to pro něj vůbec snadné," uvedla viditelně dojatá Bjaljackého manželka poté, co Havlovu cenu převzala.

Na cenu Václava Havla bylo nominováno celkem 27 osobností a organizací. Do finálové trojky se vedle Bjaljackého dostala také Asociace mladých právníků Gruzie a Rights Defence Network z Číny, uvádí v tiskové zprávě Knihovna Václava Havla.

Pohled z vězení

Natalija Pinčuková ve svém projevu hovořila o Havlově osobnosti. "Ales vždy říkal, že Václav Havel byl jeho duchovním rádcem," uvedla Bjaljackého manželka. V ruce držela jeden z pohledů, který jí její muž z vězení poslal a ve kterém právě bývalého československého a českého prezidenta citoval.

Její manžel má prý ve vězení "jiné podmínky než ostatní vězni, neumožňují mu kontakt s rodinou a tlačí na něj i jinými způsoby," dodala s tím, že situace ohledně dodržování lidských práv se v Bělorusku nijak nelepší.

Ales Bialiatski vystudoval Fakultu historie a filologie na Univerzitě v Gomelu. už v osmdesátých letech se aktivně zapojoval do národního demokratického hnutí. Založil Běloruskou lidovou frontu a byl i na počátku sdružení mladých spisovatelů. Později vstoupil do Svazu spisovatelů Běloruska, informuje Knihovna Václava Havla.

Vězeň svědomí

Organizoval také první demonstrace proti totalitnímu režimu, kvůli čemuž byl v roce 1988 uvězněn. Od té doby se do vězení dostal ještě mnohokrát. Podle Amnesty International je vězněm svědomí odsouzeným za své přesvědčení a názory.

Cena Václava Havla za lidská práva nahrazuje dřívější cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Ve výběrové komisi zasedl jeho předseda Jean-Claude Mignon a zástupci Knihovny Václava Havla a Nadace Charty 77. Trojici finalistů vybírali ze 27 nominovaných.

Cenu mohou dostat jak jednotlivci, tak nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv. Ocenění má ambici v evropském měřítku být srovnatelné s nynější Sacharovovou cenou, kterou uděluje Evropský parlament již více než 20 let. Laureát Havlova ocenění získá kromě trofeje a diplomu také odměnu ve výši 60 tisíc eur (asi 1,5 milionu korun).

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist