Slovensko chrání 14 protiromských zdí. Proti Romům se protestuje i v Polsku

Zdi kolem romských osad již roky na Slovensku vedou k bouřlivým diskusím. Konflikty kvůli soužití s romskou menšinou vznikají ale i v sousedním Polsku, píše agentura DPA.

Byl to jen malý incident. Jistý 16letý chlapec vyhrožoval 13letému zbitím, pokud mu nedá své kolo. Ale starší z chlapců byl Rom, takže napadení ve městě Andrychów mělo nečekané následky.

V několika málo dnech na počátku září vznikl protestní výbor, který zorganizoval podpisovou sbírku a brojil na internetu proti asi 140 Romům žijícím v tomto dvacetitisícovém městě.

Do konce roku by měli neoblíbení spoluobčané z tohoto města zmizet, žádal výbor. Facebooková stránka rozzuřených obyvatel měla do 24 hodin na 1500 příznivců, informovala místní média.

Budí větší pozornost

Mezitím Facebook stránku kvůli rasistickým výrokům zavřel, stejně tak i nástupnické profily. Prokuratura nyní zkoumá, zda je možné zmíněné výroky vyhodnotit jako vyzývání k nenávisti, a autory tak stíhat.

Starosta Tomasz Žak se pokusil uklidnit vášně tím, že požádal o více policejních hlídek především v centru města. "V policejních statistikách nefigurují Romové častěji než ostatní. Navenek jen budí větší pozornost," zdůraznil.

Gerard Linder, úspěšný kickboxer známý jako Black Dragon (Černý drak) a šéf romské organizace JAMARO, považuje všechny Romy kvůli zmíněným internetovým akcím za zneuctěné. "Překročily se hranice," prohlásil. V romské společnosti v Andrychówě roste strach, neboť slova ze sociálních sítí by mohly brzo následovat činy.

Zatímco v Andrychówě a dalších místech v Polsku s větším romských podílem se tato menšina setkává s nedůvěrou a odmítáním, ve vícero městech v sousedním Slovensku je přístup do romských čtvrtí zablokován zdmi a ploty. Deník Sme v červenci po celé zemi napočítal 14 takovýchto "protiromských" zdí. Argumentem pro podobné ohrady je "ochrana před kriminalitou".

Řada slovenských a polských Romů neumí číst a psát, nemají práci a jsou odkázáni na sociální pomoc. I přes povinnou školní docházku zdaleka ne všechny děti chodí do škol - částečně kvůli strachu z diskriminace a také z obav před asimilací. Život v chudobě tak mají další generace předurčený.

Slumy ze třetího světa

Životní poměry v romských osadách především na východním Slovensku připomínají spíše slumy v zemích třetího světa než vesnice v Evropské unii: chatrče se střechami z vlnitého plechu, žádná tekoucí voda a žádné toalety.

Slovenské Letanovce, kde žijí tisíce lidí v nedovoleně postavených boudách, by rády obyvatele přesídlily. Hledání nového místa bylo ale složité. Sotva obec nalezla vhodné místo, utvořily se občanské iniciativy, které se peticemi proti novým sousedům postavily. Ačkoli nakonec výstavba nového sídliště s pomocí unijních prostředků v roce 2005 začala, protesty neutichly.

Nové sídliště vzdálené několik kilometrů od dosavadní osady je již pět let v podstatě hotové. Přesto se ale termín stěhování neustále odsouvá. I nyní se tvrdí, že Romové se mohou "co nevidět" nastěhovat.

Až nakonec k přestěhování dojde, i tak oddělení Romů od většinové společnosti přetrvá, neboť 96 nových domů je od vlastní vesnice vzdáleno několik kilometrů. "Romům ale nové sídliště nabídne alespoň lepší kvalitu bydlení," řekl Ivan Mirga z úřadu zmocněnce pro romské otázky.

Vlády ve Varšavě a Bratislavě spoléhají na podporu integrace. Od roku 2001 existuje polský vládní program, který mimo jiné sází na zlepšení školní docházky romských dětí. Vzdělání platí v boji proti chudobě a předsudkům vůči 20 tisíc polských Romů za nejdůležitější nástroj.

Ale i programová zpráva připouští: "Integrace především v lokálních komunitách je obzvláště složitá."

Na Slovensku nyní vláda sociálních demokratů premiéra Roberta Fica čelí kritice médií, neboť stále ještě nedokončila již před rokem ohlášenou rozsáhlou reformní strategii problematiky Romů. Ale i v samotné vládě je patrný nesouhlas s reformním programem. A mezitím extremisté jako Marian Kotleba využívají rozbujelou kriminalitu k vytváření protiromských nálad.