Nejsme hrozbou, vzkázal íránský prezident Rúhání v OSN. A připustil existenci holokaustu

Jeho projev patřil na zasedání Valného shromáždění OSN k těm nejočekávanějším. Írán nepředstavuje žádnou hrozbu pro region ani pro svět – to byl hlavní vzkaz nového íránského prezidenta Hasana Rúháního.

Izrael ovšem Rúháního slova na půdě OSN vzápětí zkritizoval. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua byla cynická a plná pokrytectví.

Rúháního řeč byla mnohem smířlivější než předchozí proslovy Mahmúda Ahmadínežáda. Teherán chce podle Rúháního problémy řešit, ne je vytvářet. Jeho země bude usilovat o to, aby vyvrátila veškeré pochyby o íránském jaderném programu.

"Jaderné zbraně nemají v íránské bezpečnostní a obranné doktríně místo," prohlásil íránský prezident během zhruba půlhodinového proslovu. Jejich jaderný program je podle něj určen výhradně k mírovým účelům a jsou o tom za určitých podmínek připraveni jednat s mezinárodním společenstvím. Jak Rúhání dodal, společnou řeč je Írán připraven najít i se Spojenými státy.

Prezident Rúhání mluvil klidným hlasem a během proslovu si několikrát otřel čelo kapesníkem. Ostrá slova nicméně použil v souvislosti se sankcemi, které byly na Írán uvaleny kvůli jeho jadernému programu. "Tyto sankce porušují lidská práva. Mají negativní dopad na mnoho běžných lidí, kteří kvůli nim trpí," uvedl Hasan Rúhání.

Íránský vůdce, který byl zvolen teprve v červnu a do funkce nastoupil v srpnu, hovořil i o celkové situaci ve světě a na Blízkém východě. Největší hrozbou pro jeho region je podle něj nebezpečí, že se chemické zbraně dostanou do rukou extremistických a teroristických skupin.

Rúhání je cynik a chce jen získat čas, říká Izrael

Prezidentova slova měla jasnou souvislost s děním v Sýrii – Írán je jedním z největších stoupenců prezidenta Bašára Asada, který za teroristy považuje opozici, která proti němu bojuje. "Mezinárodní společenství by mělo zabránit dalšímu zabíjení nevinných lidí a postarat se o zákaz používání chemických zbraní a jejich zneužití extremistickými skupinami," prohlásil Rúhání. Situace v Sýrii podle něj nemá vojenské řešení.

Izraelci Rúháního proslov okamžitě zkritizovali. Íránský vůdce se podle nich svými slovy jen snaží získat čas k tomu, aby jeho země mohla vyvinout jaderné zbraně.

"Byl to cynický proslov plný pokrytectví," uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Nepředstavil žádný praktický návrh, jak by měl být zastaven íránský vojenský jaderný program, ani závazek, že se podřídí rozhodnutí Rady bezpečnosti. Takový je přesně íránský plán, jen mluvit, a tak získat čas, aby se zemi podařilo vyrobit jaderné zbraně," dodal Netanjahu. Své delegaci přikázal Rúháního projev bojkotovat.

Rúhání: Holokaust byl hanebný zločin

Rúhání přitom na íránské poměry učinil vůči Izraeli poměrně vstřícné gesto, když v rozhovoru pro CNN připustil existenci holokaustu. Podle Rúháního šlo o obrovský zločin, kterého se dopustili nacisté na Židech. Na komunitní síti Twitter to uvedla moderátorka Christiane Amanpourová, která interview s íránským vůdcem vedla.

Rúhání v rozhovoru odsoudil jakékoli zločiny páchané proti Židům, ale i křesťanům a muslimům. "Nejsem historik, a pokud jde o rozměry holokaustu, to by měli posoudit historici. Nicméně jakýkoli zločin proti lidskosti, ke kterému v minulosti došlo, včetně zločinů spáchaných nacisty na Židech, je trestuhodný a měl by být odsouzen," prohlásil íránský vůdce.

Rozhovor Christiane Amanpourové s íránským prezidentem Rúháním

Jeho předchůdce Mahmúd Ahmadínežád při svých projevech na půdě Valného shromáždění pravidelně předpovídal "budoucí zánik" Izraele, zpochybňoval holokaust a rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti Íránu označoval za "zmuchlané papíry".

Na závěr na výzvu moderátorky pronesl prezident Rúhání i jednu větu nikoli v perštině, ale anglicky. "Rád bych vzkázal americkým občanům, že jim Íránci nabízejí mír a přátelství," prohlásil Rúhání.

Žádná schůzka s Obamou

Americký prezident Barack Obama v úterý na Valném shromáždění OSN řekl, že USA jsou připraveny vést diplomatický rozhovor s Íránem, avšak íránský prezident podle něj musí dokázat, že mu opravdu jde o dohodu v otázce jaderného programu.

Média spekulovala o neformální schůzce mezi nejvyššími představiteli Íránu a USA na půdě OSN, ta se nakonec nekonala. 

Bílý dům byl ochoten na setkání přistoupit, ale Írán podle amerického zdroje nebyl na podobnou akci připraven. "Íránci naznačili, že by to bylo příliš komplikované," uvedl zdroj z Bílého domu. Nejvyšší představitelé USA a Íránu se naposledy sešli před 36 lety.