Egypt se mění ve válečnou zónu. Muslimské bratrstvo zaútočilo na vládní budovu v Káhiře

Rozhněvaní stoupenci sesazeného prezidenta Muhammada Mursího v ulicích Káhiry protestují už více než šest týdnů. Za tu dobu během střetů s policií zemřelo přes dvě stovky lidí. Středeční vyklízení dvou táborů islamistů se stalo ale vůbec nejkrvavějším dnem od počátku demonstrací.

A nepokoje se neuklidnily ani ve čtvrtek. Podle informací agentury Reuters a egyptské státní televize zaútočily odpoledne stovky stoupenců Muslimského bratrstva na vládní budovu v Káhiře.

Přestože proti nim zasáhly bezpečnostní složky, podařilo se jim dokonce část úřadu guvernéra Gízy zapálit.

Stoupenci svrženého prezidenta Muhammada Mursího se ve čtvrtek vydali také do ulic egyptské Alexandrie. Protestním pochodem chtějí vyjádřit nesouhlas se středečním násilím.

"Vrátíme se na památku našich mučedníků," volali lidé ve druhém největším městě Egypta. Mnozí přitom nesli Mursího fotografie.

Po středeční policejní akci, kterou podpořila obrněnými transportéry, tanky a buldozery i armáda, potvrdil egyptský ministr zdravotnictví agentuře AP do této chvíle 638 mrtvých po celé zemi. Ještě ráno se přitom mluvilo o 343 obětech. Mezi nimi je údajně 43 policistů, více než 4 000 zraněných a na 500 osob bylo zatčeno. 

Prezidentský úřad zároveň vyhlásil výjimečný stav, který má platit celý měsíc a umožňuje bezpečnostním složkám kontrolovat a zatýkat lidi bez soudního příkazu, a vydal zákaz nočního vycházení.

Egypt navíc ve středu uzavřel hraniční přechod v Rafáhu s palestinským pásmem Gazy. Podle agentury AFP to oznámil egyptský bezpečnostní činitel. Hraniční přechod využívají hlavně stovky palestinských pracovníků, zaměstnaných na Sinajském poloostrově.

Rezignace viceprezidenta

Události si po pár hodinách vyžádaly také první politickou oběť - viceprezident Muhammad Baradej poslal dočasnému prezidentovi rezignační dopis. Podle něj existovalo i poklidnější řešení a on nechce odpovídat za něco, s čím nesouhlasí.

Ještě ve středu odpoledne členské země Evropské unie i Spojené státy násilí v Egyptě důrazně odsoudily. Tamější vláda podle nich neplní, co slíbila, když vedení země přebírala. A svými rozhodnutími nepřispívá ke stabilitě a demokracii. Celý svět vás sleduje, vzkázal do Káhiry Bílý dům.

Egyptská vláda ale trvá na tom, že je s mírou i zdrženlivostí bezpečnostních sil při zásahu v tábořištích u mešity Rábaa al-Adavía a na náměstí Nahda spokojena. Některé zprávy přímo z místa přitom informují, že vojáci kromě slzného plynu do davu demonstrantů stříleli i ostrými náboji.

Muslimské bratrstvo, jehož stoupenci na sociálních sítích sdíleli "krvavé" fotky přímo ze střetů, hovoří o stovkách mrtvých a tisících zraněných. Mezi obětmi je i sedmnáctiletá dcera jednoho z vůdců, Mohameda Beltagiho, informuje stanice CNN.

Islamisté požadující návrat "svého" prezidenta Mursího okamžitě vyzvali všechny své příznivce, aby společně vyšli do ulic a důrazně dali vládě najevo, že s jejími praktikami nesouhlasí a že se nenechají zastrašit. "Je to otevřená válka," cituje CNN jednoho z protestujících, který před příchodem armády z táboru utekl.

Armáda zadržuje v demokratických volbách zvoleného Muhammada Mursího na neznámém místě od počátku července.

Prokuratura na něj 26. července uvalila dvoutýdenní vazbu kvůli údajnému spiknutí s Hamasem a kvůli možnému podílu na útocích na policejní stanice a věznice v roce 2011. V srpnu byla vazba Mursímu prodloužena o další dva týdny, ve čtvrtek ji justice znovu prodloužila na 30 dní.

Podle některých zpráv by mohl být přemístěn do věznice, kde je umístěn i jeho předchůdce - dlouholetý vládce Egypta Husní Mubárak.

O návrat Mursího do funkce usiluje islamistické Muslimské bratrstvo, za něž byl Mursí loni zvolen. Bratrstvo pořádá protesty, avšak nově dosazená vláda je označila za ohrožení bezpečnosti a nařídila policii, aby je rozehnala. To se stalo ve středu, kdy o život při zásahu přišlo více než 500 lidí.

Rozvrácené Muslimské bratrstvo

Islamisté, kteří dosud slibovali, že budou postupovat mírovou cestou, ve čtvrtek přiznali, že ztratili schopnost koordinovat příští akce a udržet je v klidu.

"Středeční policejní zásah rozvrátil vedení Muslimského bratrstva," uvedl mluvčí této strany Džihád Haddád.

Situace prý v lidech vyvolala nekontrolovaný vztek a bude teď těžší přimět je, aby pokračovali v poklidných protestech, jak se to dařilo od svržení prezidenta Muhammada Mursího až do středy.

"Lidmi zmítají po tom zabíjení a zatýkání emoce a pro kohokoli bude těžké je řídit," řekl mluvčí.

Zároveň prohlásil, že nemá informace o tom, kde se zdržují vůdcové bratrstva. Ví pouze, že dva z nich byli ve středu postřeleni a šest přišlo o dcery nebo syny.

"Je to hrozná rána. Už nejde o Mursího, ale o to, zda přijmeme novou vojenskou tyranii v Egyptě, nebo ne," dodal Haddád. Podle něj je skutečná bilance středečních událostí osmi až devítinásobná ve srovnání s tou, kterou uvádí vláda.

Upozornění pro turisty

O vyhrocení situace a tisícovkách raněných mluvil v rozhovoru pro IHNED.cz i zástupce českého velvyslance v Káhiře Milan Slanec. "Vztahy se výrazně vypolarizovaly a je jen otázkou, zda se je jednáním podaří urovnat. Rozhodně to bude komplikovanější než dříve," řekl.

Ve čtvrtek se události v egyptské metropoli prý trochu zklidnily, jaký vývoj ale budou mít, si odhadnout netroufá. "Závisí to na mnoha faktorech, já ten vývoj prostě nemohu předvídat," dodal s tím, že turisté směřující do Egypta by měli sledovat doporučení na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Vedle Káhiry byly střety mezi islamisty a policií hlášeny i z dalších měst. Největší nepokoje zaznamenali v Suezu, Alexandrii, Mínji a Asijútu. Ve Fajjúmu přišlo o život 35 osob, v Ismáílíji je hlášeno nejméně patnáct obětí.

Nepokoje se nevyhnuly ani turistickému letovisku Hurghada, kde byl zabit jeden člen Muslimského bratrstva. S odvoláním na bezpečnostní zdroj o tom ve čtvrtek informovala agentura DPA. Střet mezi policisty a islamisty, během kterého bylo také dalších 14 členů Muslimského bratrstva zraněno, se nicméně odehrál v centru Hurghady, tedy ne u hotelů.

Obama žádá zrušení výjimečného stavu

Dánsko ve čtvrtek oznámilo, že pozastavuje svou pomoc Egyptu. Jde o dva projekty v oblasti zaměstnanosti a financí.

Tlak na zastavení pomoci roste také v USA. List The New York Times varoval před hrozbou občanské války a vyzval prezidenta Baracka Obamu, aby zastavil Egyptu vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy dolarů ročně.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová řekla, že Spojené státy podrobí revizi programy pomoci, kterou poskytují Egyptu. "Budeme pokračovat ve vyhodnocování a revizi naší pomoci ve všech jejích formách," uvedla mluvčí.

Obama zatím jen zrušil vojenské manévry, které armáda USA pořádá s Egypťany každé dva roky. Nejbližší cvičení, které předpokládalo masivní přesun vojáků a techniky, se mělo konat v září.

"Pentagon bude ve vojenské spolupráci s Káhirou ale i dále pokračovat," řekl americký ministr obrany Chuck Hagel. Spojené státy jsou podle něj rovněž připraveny spolupracovat se všemi stranami konfliktu na pokojném urovnání krize.

"Upozornil jsem ale, že násilí a nedostatečné kroky k usmíření ohrožují významné prvky naší dlouhodobé obranné spolupráce," uvedl Hagel v prohlášení.

Obama také vyzval egyptskou vládu, aby zrušila výjimečný stav a dala občanům šanci protestovat v klidu.

Ve svém čtvrtečním projevu z letoviska Martha's Vineyard v Massachusetts kritizoval prezident USA "svévolné zatýkání" a pronásledování Mursího přívrženců stejně jako středeční násilnosti. Vyzval Egypt ke smíření a ujistil, že se USA nestaví na žádnou stranu tamního občanského konfliktu. Pohrozil nicméně dalšími kroky, pokud se Egyptu nepodaří situaci stabilizovat.

Spojené státy také důrazně vyzvaly své občany, aby opustili Egypt. Ti Američané, kteří mají v plánu tam odjet, by svou cestu měli kvůli pokračujícím násilnostem odložit, uvádí se v prohlášení konzulární správy ministerstva zahraničí USA.

Francouzský prezident François Hollande, který si předvolal egyptského velvyslance, vybídl znesvářené strany v Egyptě, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby zabránily občanské válce.

"Francie je odhodlána nalézt politické řešení, a vyzývá, aby v souladu se závazky přijatými egyptskou překlenovací vládou byly co nejdříve svolány volby," uvedl Elysejský palác.

Egyptští velvyslanci byli dnes předvoláni také na ministerstva zahraničí v Berlíně a v Římě. Německo chce, aby bylo násilí okamžitě ukončeno, Itálie označila vývoj v Egyptě za velmi závažný a zdůraznila, že jej pečlivě sleduje.

Situací v Egyptě je znepokojena také Česká republika: ministerstvo zahraničí vyzvalo k zastavení násilných kroků, k dialogu všech stran a k reformám.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který už ve středu krveprolití odsoudil, vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby začala konflikt v Egyptě řešit.

"Ti, kteří mlčí tváří v tvář tomuto masakru, jsou vinni jako ti, kteří ho provedli. Rada bezpečnosti OSN musí být urychleně svolána," prohlásil Erdogan, jehož vláda udržovala s Mursím vřelé vztahy. K odsouzení přispěl svým vyjádřením i další z Mursího spojenců, Katar.

K Turecku se přidala i Francie, Británie a Austrálie, které společně požádaly o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN k situaci v Egyptě. Jejich žádost byla předána argentinskému zástupci v OSN. Jeho země nyní Radě bezpečnosti předsedá. Neveřejné konzultace by se měly konat ve čtvrtek odpoledne newyorského času.

Ke kritikům egyptského vedení se ve čtvrtek připojila i komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. Vyzvala všechny zúčastněné, aby ustoupili a vyvarovali se katastrofy. Vysoký počet mrtvých podle ní svědčí o použití nadměrné síly proti demonstrujícím.

"Je třeba postup bezpečnostních sil nezávisle a nestranně vyšetřit," uvedla Pillayová v prohlášení.

V pondělí se v Bruselu k diskusi o situaci v Egyptě sejdou čelní diplomaté členských států Evropské unie. Mají připravit jednání ministrů zahraničí EU, o jehož datu zatím nebylo rozhodnuto.

Naopak Bahrajn a Spojené arabské emiráty egyptský vládnoucí režim podpořily. "Spojené arabské emiráty znovu potvrzují své pochopení pro svébytná opatření přijatá egyptskou vládou poté, co projevila maximální sebeovládání," uvedl ministerstvo zahraničí SAE.

"Je politováníhodné, že politické extremistické skupiny trvaly na rétorice násilí, podněcování k němu a narušování veřejného zájmu," dodal úřad. 

Egypt se mění ve válečnou zónu. V zemi byl vyhlášen výjimečný stav

Dalších 17
fotografií

Společenské otřesy v Egyptě se promítají i do obchodování s ropou. Cena severomořské ropy Brent se dnes poprvé za čtyři měsíce vyšplhala nad 111 dolarů za barel.

Egypt sice není významným producentem ropy, ale kontroluje jednu z nejrušnějších námořních cest na světě, Suezský průplav. Investoři se navíc obávají, že nepokoje by se mohly rozšířit také na Blízký východ.

Německá obchodní a průmyslové komora upozornila, že by nepokoje mohly zvýšit závislost země na zahraničních věřitelích. Čeká se zejména negativní dopad na turistický ruch. České cestovní kanceláře už zaregistrovaly první storna pobytových zájezdů k Rudému moři, zájem o last minute zájezdy do egyptských letovisek ale neklesá. Dle odhadů je nyní v Egyptě na 5 000 Čechů.