Společné nedělní defilé ruských a ukrajinských bitevních lodí v krymském Sevastopolu ukončilo návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéf Kremlu vedl na Ukrajině ruskou delegaci na oficiálním vyvrcholení oslav 1025. výročí přijetí křesťanství na Rusi.

Cestu využil k politickým jednáním s hostitelem Viktorem Janukovyčem, jehož přesvědčoval o nutnosti těsné integrace Kyjeva s Moskvou.

Jako plují bok po boku na vlnách Černého moře válečné lodi, tak by podle Putina měly politicky a hospodářsky spolupracovat Ukrajina s Ruskem. V projevu v Sevastopolu ruský prezident řekl, že oba státy "spojují slovanské kořeny, jazyk, kultura i náboženství". Vazby mezi oběma zeměmi jsou prý nerozborné a tvoří základ "strategického partnerství".

 

Ukrajinská i ruská média mají ale o perspektivách tohoto partnerství pochyby. Kyjev podle ukrajinských komentářů stojí spíš na strategickém rozcestí, na němž se musí rozhodnout mezi vábením Moskvy a integrací do evropských struktur. Skutečnost, že třetí možnost fakticky neexistuje, si podle komentáře časopisu Fokus uvědomují všichni.

Ruský prezident ukrajinským hostitelům během návštěvy řekl, že ukrajinská ekonomika může ve světové konkurenci uspět jen ve spojení s Ruskem. Základem této integrace by měla být celní unie, na níž se zatím Rusko dohodlo jen s Běloruskem a Kazachstánem.

Ukrajina váhavě slibuje "přidružené" členství, které ale ruští ekonomové považují za nemožné. I z Bruselu zaznívá varování, že souběžné začlenění do evropské a ruské zóny volného obchodu je neproveditelné.

"Pokud jde o volbu a míru integrace, Rusko bude respektovat jakoukoli volbu ukrajinského státu," řekl Putin podle agentury ITAR-TASS prezidentu Janukovyčovi. Vývoj ekonomiky v postsovětském prostoru je ale podle něj důkazem, že orientací Kyjeva na Západ rusko-ukrajinský obchod strádá.

Zatímco obchodní výměna Ruska s Běloruském a Kazachstánem se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšila o tři procenta, s Ukrajinou zaznamenala pokles o 17 procent.