Více než dvě desetiletí po konci války v Perském zálivu vyplatil Irák tehdy napadenému Kuvajtu poslední reparace.
Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek jednohlasně schválila rezoluci, která uznává úplné vyrovnání Bagdádu s Kuvajtem. Celkově mu prý Irák zaplatil na válečných reparacích 41,2 miliardy dolarů (asi 824,9 miliardy korun).
Válka začala v srpnu roku 1990, kdy irácké jednotky vpadly do Kuvajtu a prakticky ho obsadily. Agrese vůči mnohonásobně menšímu Kuvajtu tehdy vyvolala pobouření v mezinárodním společenství.
Rada bezpečnosti OSN v reakci na to přijala vůči režimu Saddáma Husajna ekonomická opatření. Spojenci v čele s USA podnikly vojenskou operaci, která vešla do dějin pod názvem Pouštní bouře.
Krátce po vítězství západní protiirácké koalice v čele s USA v únoru 1991 přijala RB OSN rezoluci stanovující Bagdádu válečné reparace.
V květnu téhož roku pak další rezoluci o zřízení fondu pro úhradu válečných škod, které způsobil Irák Kuvajtu a dalším zemím válkou v Perském zálivu. Peníze z tohoto fondu mají být Kuvajtu v plné výši vyplaceny do roku 2015.
Americký generál, který v roce 1991 vedl operaci Pouštní bouře proti Iráku, zemřel - čtěte ZDE
Připravuje se vydání memoárů Saddáma Husajna. Jeho dcera hledá nakladatele - čtěte ZDE
Tak dlouhé vyplácení náhrad válečných škod není nijak neobvyklé, konstatovala agentura DPA. Připomněla v této souvislosti, že Německo muselo po prohrané první světové válce platit reparace až do roku 1988. Poslední vyrovnávací platba, převzetí soukromých dluhů, se uskutečnila v roce 2010 - tedy téměř sto let po vypuknutí první světové války.