Legalizace prostituce se v Německu mění v obchod s lidmi, píše Spiegel

Legalizace prostituce v Německu v roce 2002 měla z "nejstaršího řemesla" udělat uznávané povolání jako každé jiné. Situace mnoha prostitutek se však nijak nezlepšila, spíše naopak. Jsou vykořisťovány pasáky a obchodníky s lidmi, a to za podpory státu, napsal zpravodajský magazín Der Spiegel v reportáži nazvané Bordel Německo.

Na vlastní kůži to zažila Rumunka Alina, která se v roce 2009 přijela do Německa živit prostitucí dobrovolně. Netušila však, že nakonec skončí v jednom z takzvaných paušálních nevěstinců, kde má zákazník po zaplacení paušálu 100 eur (zhruba 2600 Kč) za večer tolik sexu a tak často, jak chce.

"Mnoho z nich posilněno prášky na potenci vydrželo celou noc. Před Alininým pokojem se vytvořila fronta. Po čase přestala počítat, kolik mužů jí přišlo do postele," vylíčil časopis vypravování tehdy dvaadvacetileté ženy. "Přestala jsem na to myslet. Bylo jich tolik, každý den," říká Rumunka, které se později podařilo utéct zpět domů.

Z Německa prý poznala pouze benzinku u nevěstince, kam si za dohledu ochranky mohla dojít koupit cigarety nebo chipsy. Jinak byla celý den zavřená v klubu, na spaní se o postel dělila s třemi kolegyněmi.

Podobný osud potkal i její krajanku Sinu, která přijela do Německa v 16 letech se svým přítelem. Místo romance ji ale čekalo v paušálním nevěstinci až 30 zákazníků denně, za což občas dostala pár stovek eur.

"Pracovní podmínky pro prostitutky se v posledních letech zhoršily. Obecně se v Německu požaduje za méně peněz více služeb za riskantnějších podmínek než před deseti lety," tvrdí terénní pracovnice Andrea Weppertová.

To podle Spiegelu potvrzují i sami provozovatelé nevěstinců. Po vstupu Rumunska a Bulharska do EU totiž začalo odtamtud proudit na Západ velké množství žen. "To vedlo k propadu cen. I v prostituci platí radikální tržní hospodářství, není to žádná sociálka," říká Holger Rettig z německého svazu podnikatelů v erotických službách UEGD.

Mnichovský policejní prezident Wilhelm Schmidbauer mluví o "explozivně narůstajícím obchodu s lidmi z Rumunska a Bulharska". Nemá však prý možnost, jak získat důkazy. "Výsledkem je, že u nás obchod s lidmi prakticky nevyšetřujeme. Nic nemůžeme dokázat," uvedl.

Centrum sexuálního vykořisťování

Stejnou zkušenost má i bývalý vrchní kriminální komisař z Ulmu Manfred Paulus, podle něhož má policie kvůli zákonům velmi omezené možnosti kontroly nevěstinců. "Z Německa se stalo centrum sexuálního vykořisťování mladých žen z východní Evropy a pole působnosti pro mafiánské skupiny z celého světa," soudí.

Ochranu zákona před raziemi si naopak pochvaluje nejmenovaná provozovatelka nevěstince, která přiznala, že legalizace přinesla víc výhod provozovatelům podniků než prostitutkám. A když už k nějaké razii dojde, vědí o ní podle Rumunky Aliny pasáci dopředu.

"Tam, kde je prostituce legální, je obchod s lidmi četnější než jinde," je přesvědčen Axel Dreher z univerzity v Heidelbergu, který na toto téma provedl rozsáhlý výzkum. Oficiální statistiky ovšem ukazují opak. V roce 2011 bylo v Německu zjištěno 636 případů "obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování", což je o třetinu méně než před deseti lety. Stejně tak počet rozsudků za vykořisťování klesl ze 151 v roce 2000 na předloňských 32.

Švédský model

V Německu je v současnosti podle UEGD mezi 3000 a 3500 nevěstinci, z nich asi 500 v Berlíně. Podle odhadů odborového sdružení Verdi dosahuje obrat v tomto odvětví 14,5 miliardy eur (374 miliard korun) ročně.

Ačkoli dal zákon o prostituci "kněžkám lásky" všechna práva a povinnosti běžných zaměstnanců, má jich podle Verdi jen jedno procento uzavřenou pracovní smlouvu a jen zlomek je přihlášen na úřadech kvůli placení daní. V Hamburku s proslulou třídou neřesti Reeperbahn je takto nahlášeno pouze 153 žen.

Podle Spiegelu se proto ozývají hlasy volající po zavedení švédského modelu, který trestá zákazníky prostitutek, což prý ve skandinávské zemi vedlo k úbytku žen živících se sexem. Švédský vzor už převzaly i další země, němečtí politici to však odmítají. "Německý zákon vyvedl ženy z ilegality, švédský je tlačí do temnot," hájí německou úpravu ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová.

Stejný názor má i jeden z iniciátorů legalizace prostituce v Německu, poslanec za Zelené Volker Beck, podle něhož švédský model není pro Němce vhodný. "Zákaz nic nezlepší. Prostituci nebudeme moct kontrolovat a chopí se jí kriminální bandy," argumentuje Beck, k čemuž Der Spiegel jízlivě dodal: "Jakoby ji teď organizovali počestní obchodníci."