Turecká vláda hrozí demonstrantům armádou. Erdogana podpořily stovky tisíc lidí

Turecká vláda po dvou dnech pokračujících nepokojů v pondělí pohrozila nasazením armády proti demonstrantům, kteří v ulicích měst stále protestují proti vládě.O možném bezprecedentním kroku se podle agentury AFP zmínil vicepremiér Bülent Arinç.

Policie "využije všech prostředků, které jí jsou svěřeny zákonem," řekl Arinç v rozhovoru pro televizi A Haber. "Pokud to nebude stačit, mohou být použity i turecké ozbrojené síly pod vedením guvernérů regionů," dodal. Nepřímo se zmínil i o Istanbulu, kde se odehrávají největší nepokoje a který má svého guvernéra.

V neděli se v istanbulu sešly statisíce příznivců Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, aby vyjádřily podporu politice jeho vlády.

Jejich shromáždění se konalo několik kilometrů od Taksimského náměstí a parku Gezi, odkud policie v sobotu za pomoci slzného plynu a vodních děl vyhnala protivládní demonstranty.

V ulicích kolem náměstí přitom ještě v neděli pokračovaly násilné střety demonstrantů s policií, která uzavřela Taksimské náměstí, na kterém istanbulský guvernér zakázal jakékoli shromažďování.

Dva přední odborové svazy KESK a DISK na protest proti sobotnímu policejnímu zásahu proti demonstrantům ohlásily na pondělí generální stávku. K akci se chtějí přidat také tři další odborové skupiny zastupující lékaře, zubaře a techniky.

Mítink vládní strany v Istanbulu byl již druhým shromážděním na podporu Erdogana o tomto víkendu. Účastníci si vyslechli více než hodinový bouřlivý projev premiéra, který hájil nasazení policistů vůči demonstrantům. Kritizoval také zpravodajství zahraničních médiích o situaci v Turecku.

Erdogan již dříve uvedl, že jeho mítinky nesouvisejí s protivládními protesty, ale mají odstartovat kampaň před místními volbami v příštím roce. Většina pozorovatelů je však považuje za ukázku síly režimu právě v době protivládních protestů.

Proti sobotnímu zásahu policie v neděli vystoupili mimo jiné umělci a zástupci početné turecké menšiny v Německu. Podle policie se několik stovek lidí sešlo v Hamburku a před tureckým velvyslanectvím v Berlíně s cílem vyjádřit nesouhlas s násilím a solidaritu s protestním hnutím.

Umělci pak vyzvali kancléřku Angelu Merkelovou, aby se zasadila o ukončení násilí v Turecku. Mluvčí německé vlády Steffen Seiberg na sociální síti Twitter oznámil, že Berlín vyzval Turecko, aby respektovalo svobodu projevu a shromažďování.

Při nedělních střetech turecká policie zadržela v Istanbulu a v Ankaře 500 až 600 lidí. Následně vyhlášenou stávku ministr vnitra Muammer Güler označil za "nelegální" a varoval, že každá nová manifestace bude potlačena. "Jde o snahu dostat lidi do ulic, aby se tam zúčastnili nelegálních akcí, jako je zastavení práce a stávka," řekl Güler médiím v Ankaře. Dodal, že bezpečnostní síly "to nedovolí".

Nejoblíbenější politik

Premiér Erdogan byl dlouho nejoblíbenějším tureckým politikem, který desetiletí dohlížel na prosperitu země. Jeho AKP pak vyhrála troje volby za sebou. Stále více se však objevují kritické hlasy upozorňující, že režim je autoritativní.

Erdogan již několikrát prohlásil, že současné protesty jsou spiknutím bankéřů a zahraničních médií, které se snaží destabilizovat Turecko.

Nepokoje v Istanbulu i na jiných místech v zemi začaly před 18 dny a vyvolal je developerský projekt, který by zabral jedno z mála zelených míst v centru Istanbulu. Demonstranti nyní tvrdí, že jim už nejde pouze o park Gezi, ale i o odchod Erdogana, který je podle nich autoritativní, chce islamizovat zemi a zdiskreditoval se tvrdými zásahy proti poklidným protestům. Od začátku protestů zahynuli nejméně čtyři lidé a více než 7500 jich bylo zraněno.