Británie chce dodávat zbraně syrské opozici. EU bude jednat o prolomení embarga

Zbrojní embargo vůči Sýrii by se mělo změnit, prohlásil britský ministr zahraničí William Hague. Podle něj by měly některé z opozičních skupin dostat zbraně. Pokud se na tom Evropská unie nedohodne, měla by sankce zavést každá země zvlášť, míní Hague.

Ministři EU mají v pondělí v Bruselu jednat o prodloužení nebo změně zbrojního embarga, jehož současná podoba vyprší v sobotu. Unie je ale názorově rozdělená, takže se očekává kompromisní rozhodnutí. Proti dodávkám zbraní bojujícím stranám je mimo jiné i Česko.

Úpravu embarga prosazují hlavně Británie a Francie. "Je důležité, abychom ukázali, že jsme připraveni ke měně zbrojního embarga. Režim (prezidenta Bašára) Asada tak musí pochopit, že musí vyjednávat se vší vážností," řekl Hague. Narážel na chystanou mezinárodní konferenci, na níž se má v Ženevě v červnu jednat o dočasné syrské vládě. Přítomni by měli být zástupci vlády v Damašku a dle původních představ také opozice.

Proti změně embarga je v EU mnoho zemí. Patří k nim Česká republika, Rakousko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg je dlouhodobě proti dodávkám zbraní do Sýrie. "Nikdy jsem neslyšel, že by člověk dodávkami zbraní přispěl k míru, a já jsem proti krveprolití," řekl ministr Českému rozhlasu. Upozornil také na to, že syrská opozice už zbraně dostává, a to z Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Je ale přesvědčen, že nyní nelze kontrolovat, kde zbraně dodané do Sýrie skončí.

Vídeň pohrozila, že začne-li syrská opozice dostávat z EU zbraně, stáhne Rakousko své členy z pozorovací mise na Golanských výšinách. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger před bruselským jednáním řekl, že Rakousko zrušení embarga nepodpoří, avšak je připraveno ke kompromisu, který umožní lepší ochranu civilistů. "Nebude-li kompromis, pak nebudou ani sankce. To by bylo podle mého názoru fatální, a to i pro ty, kdo chtějí zbraně dodávat," řekl rakouský ministr.

Jeho německý protějšek Guido Westerwelle řekl, že by se Evropa měla názorově sjednotit. "Bylo by špatné se nedohodnout. Čím jednotněji bude Evropa jednat, tím větší vliv bude mít na možnost ukončit násilí v Sýrii," řekl.

Rozhodování dle agentur komplikuje roztříštěnost syrské opozice a fakt, že proti syrské vládě nyní spolu s ní bojují islámské radikální skupiny, jejichž cílem ale není jenom svržení režimu, nýbrž nastolení islámského státu. Právě k těmto skupinám se evropské zbraně nemají dostat.

Někteří bruselští diplomaté citovaní agenturou Reuters dnes konkrétní dohodu neočekávají. Počítá se s tím, že embargo bude krátkodobě prodlouženo a že se vyčká na výsledek ženevské konference.