Německo krajní pravici nezakáže. Proti jsou liberálové a tvrdí, že hloupost zakazovat nelze

Německá vláda nepodá návrh na zákaz krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD). Proti se postavili koaliční liberálové z FDP, podle jejichž předsedy Philippa Röslera "hloupost nelze zakazovat".

Za svůj postoj si vysloužili kritiku nejen od opozice, ale i od vládních partnerů nebo organizací zastupujících menšiny.

Nový pokus o zákaz nejvýraznější neonacistické strany v zemi iniciovala už na konci loňského roku samostatně horní komora parlamentu.

Kabinet kancléřky Angely Merkelové na středečním zasedání rozhodoval, zda k ústavnímu soudu podá vlastní návrh na zákaz NPD. Kvůli předem avizovanému vetu FDP to ale zamítl. Podle ministra vnitra Hanse-Petera Friedricha není další návrh potřeba.

"V této otázce bude podporovat aktivity spolkových zemí," uvedl ministr na tiskové konferenci. Právě zástupci spolkových zemí tvoří horní parlamentní komoru, Spolkovou radu.

Rösler zdůvodnil odmítnutí FDP podpořit podání vládního návrhu vysokým rizikem, že ústavní soud nový pokus o zákaz NDP zamítne, jako to učinil už v roce 2003 za vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. To by podle Röslera znamenalo velké povzbuzení pro NPD a německou krajní pravici.

Fašismus není hloupost

Předseda liberálů však vyvolal vlnu nevole především svým argumentem, že "hloupost nelze zakazovat". Podle poslankyně opoziční Levice a expertky na extremismus Ully Jelpkeové "fašismus není hloupost, ale zločin".

Podobně se vyjádřil předseda koaličních křesťanských socialistů (CSU) a bavorský premiér Horst Seehofer, podle něhož se v případě NPD nejedná o hloupost, ale o protiústavní politiku.

Prezident Ústřední rady Židů v Německu Dieter Graumann považuje názor FDP za nebezpečnou bagatelizaci problému a za fatální a špatné znamení.

Za škodlivý ho má rovněž předseda Ústřední rady Turků v Německu Aiman Mazyek. Ideologie NPD je podle něj nenávistná vůči lidem a vláda by návrhem na její zákaz dala varovný signál pravicovým extremistům.

O novém pokusu zakázat NPD se v Německu začalo diskutovat po předloňském odhalení neonacistického tria, které v letech 2000 až 2007 zavraždilo deset lidí, převážně tureckých přistěhovalců. Členové takzvaného Národněsocialistického podzemí měli totiž vazby i na některé osoby napojené na NPD.

Německá kontrarozvědka označuje NPD za rasistickou, antisemitskou a revizionistickou stranu, která usiluje o likvidaci demokratického zřízení. NPD podle svého programu chce vytvořit přísně etnicky definované národní společenství. Opakovaně na sebe upozornila kampaněmi proti imigrantům, jejichž začleňování do německé společnosti považuje za "národní sebevraždu".

Základnou NPD je bývalý komunistický východ Německa, kde strana těží z nelehké ekonomické a sociální situace obyvatel. Ve dvou východních spolkových zemích, Sasku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, je zastoupena dokonce v regionálních parlamentech.

Ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2009 ale získala pouze 1,5 procenta hlasů. Podle údajů kontrarozvědky má strana založená v roce 1964 zhruba 6300 členů.