Kauza německých neonacistů dostává nový rozměr: Obětí vraždění se měli stát i politici

Skupina německých neonacistů, která v minulosti zavraždila nejméně deset převážně přistěhovalců, plánovala možná i útoky na německé politiky.

Podle serveru Spiegel Online tomu nasvědčuje seznam 88 jmen, který našli vyšetřovatelé a na kterém jsou kromě představitelů islámských a tureckých organizací uvedeni také nejméně dva poslanci.

Kontrarozvědka ve spolkové zemi Dolní Sasko dnes přiznala závažné chyby při sledování osoby podezřelé z napomáhání této skupině.

Seznam pochází z roku 2005 a trojice pachatelů Uwe Böhnhardt, Uwe Mundlos a Beate Zschäpeová si na něm vedle jmen zaznamenala také jejich adresy. Mezi nimi i vlivných poslanců Hanse-Petera Uhla z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a Jerzyho Montaga ze strany Zelení.

K čemu přesně seznam sloužil, kriminalisté zatím netuší. S jeho vypracováním takzvané buňce ze Zwickau, nazvané podle saského města, kde se skrývali, údajně pomáhal blíže neupřesněný pár neonacistů.

Poslanci jsou šokováni

"Je to pro mne hrozný pocit," přiznal Montag, kterému výskyt jeho jména na seznamu potvrdil Spolkový kriminální úřad (BKA). "A není to vyřízená věc, i když známí členové buňky už byli vyřazeni. Když si mohli tihle něco takového vymyslet, mohou i jiní," dodal politik, podle něhož jsou v Německu další pravicoví extremisté schopní stejných činů.

Montag i Uhl pocházejí z Bavorska a jsou považování za odborníky na oblasti práva a vnitra. Montag je dlouholetým bojovníkem proti krajní pravici. Počet 88 může podle Spiegelu odkazovat na neonacisty hojně využívaný symbol pro zkratku HH (H je osmým písmenem abecedy), za níž se skrývá nacistický pozdrav "Heil Hitler".

S postupným odkrýváním pozadí série vražd, přepadení bank a explozí náloží z let 2000 až 2007, pro kterou se v německých médiích vžilo označení dönerové vraždy (většina obětí byli živnostníci tureckého původu), vyplouvají na povrch také pochybení německých orgánů činných v trestním řízení při jejich vyšetřování.

Úřad pro ochranu ústavy Dolního Saska, zemská kontrarozvědka, dnes přiznal, že v roce 1999 sledoval Holgera G. jako podezřelého z podpory teroristů. Zjištěné údaje však nearchivoval a neupozornil na něj ani BKA.

Holger G. nyní sedí ve vazbě. Podle vyšetřovatelů najímal na své jméno obytné automobily, které pachatelé využívali při vraždách, a dal jim k dispozici i své doklady.

Turka zabil "Malý Adolf"

Německé deníky ve středu také přinesly podrobnosti k osobě spolupracovníka kontrarozvědky v Hesensku, který měl být na místě vraždy tureckého provozovatele internetové kavárny v Kasselu v roce 2006. Bývalý agent je údajně fanatik do zbraní a příznivec neonacismu s přezdívkou "Malý Adolf".

Světlo do celé kauzy může vnést hlavně Zschäpeová, která se po sebevraždě svých kumpánů na počátku listopadu sama vzdala policii. Při výsleších zatím mlčela, údajně se ale chystá učinit výpověď.

Vyšetřovatele především zajímá, zda skupinu, která se označovala jako Národněsocialistické podzemí, tvořili pouze tři dosud známí pachatelé, nebo k ní patřil ještě někdo další. Vedle zadrženého Holgera G. mají kriminalisté podle tisku v hledáčku jistého Matthiase D. ze saského Johanngeorgenstadtu, který údajně najímal byty, v nichž se trojice ukrývala.

Kvůli tomuto případu, o němž se v Německu mluví jako o hnědém či krajně pravicovém terorismu, se v pátek mimořádně sejdou spolkoví ministři vnitra a spravedlnosti s jejich zemskými kolegy a se zástupci bezpečnostních orgánů. Na schůzce chtějí mimo jiné analyzovat chyby, které úřady při vyšetřování udělaly, a vyvodit z nich případné důsledky.

Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich také oznámil záměr vytvořit centrální databázi nebezpečných neonacistů po vzoru registru radikálních islamistů. Ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová a ochránci soukromých dat jsou však k tomuto plánu skeptičtí.