Venezuelský prezident Hugo Chávez zemřel. Osmapadesátiletý kontroverzní politik podlehl komplikacím po prosincové operaci rakoviny, která byla již čtvrtou za půldruhého roku. V čele Venezuely stál 14 let. O úmrtí Cháveze informoval v televizním projevu venezuelský viceprezident Nicolás Maduro.

Maduro také oznámil rozmístění ozbrojených sil na "ochranu lidu a zajištění klidu". Ve státní televizi po něm vystoupily i armádní špičky, které přísahaly věrnost vládě.

Volby nového prezidenta se uskuteční do 30 dnů, do té doby Venezuelu dočasně povede Maduro – přestože podle ústavy má v čele země stanout šéf parlamentu Diosdado Cabello.

Obchod s Českem

Obchodní vztahy Česka s Venezuelou jsou v porovnání s ostatními jihoamerickými zeměmi slabé. Export z Česka v posledních letech klesá, loni se tam vyvezlo zboží zhruba za 20 milionů dolarů.

Vývoz táhne hlavně automobilka Škoda, vyváží se ale také sklo, plasty a šance prosadit se mají i strojírenské firmy. Oproti jiným státům Latinské Ameriky ale Venezuela nepatří ani mezi tzv. prioritní a zájmové země, na které se zaměřuje ministestvo průmyslu a obchodu s podporou exportu.

Venezuelská ekonomika je totiž hodně uzavřená a pro zahraniční firmy má velké obchodní překážky. Podnikatele odrazuje také nulová záruka soukromého vlastnictví.

Například pro českou společnost Emco, která se věnuje výrobě müsli či kukuřičných lupínků, je ale Venezuela jedním z nejvýznamějších exportních trhů. 

Oproti tomu Venezuela do Česka dováží především hliníkové výrobky a tabák.

Poslední rozloučení

Chávez bude pohřben v pátek, lidé v zemi nyní drží sedmidenní státní smutek, oznámil to ministr zahraničí Elías Jaua. Podle něj je současná situace ve Venezuele "zcela normální".

Tělo osmapadesátiletého socialisty bude ještě ve středu převezeno z vojenské nemocnice v Caracasu do tamní vojenské akademie, uvedl také Jaua, kterého citovala agentura Reuters.

V pátek se pak za přítomnosti veřejnosti uskuteční poslední rozloučení. Mají se ho zúčastnit hosté z celé Latinské Ameriky.

Vážnost situace naznačila nečekaná schůze venezuelského politického a vojenského vedení, která se v hlavním městě odehrála jen několik hodin před oznámením o smrti prezidenta. Předpokládalo se, že vláda oznámí špatné zprávy o zdravotním stavu Huga Cháveze, nebo rovnou ohlásí nové volby.

Vláda však žádné prohlášení neučinila, pouze připustila, že Chávezův stav se opět zhoršil, když se k dýchacím potížím přidala nová, vážná infekce dýchacích cest.

Venezuelský viceprezident po schůzce odmítl sílící spekulace o jeho smrti, i když to, že prezident žije, výslovně neřekl.

Na tiskové konferenci Maduro vyzdvihl "práci, kterou Chávez pro zemi odvedl", a jeho příznivce vyzval, aby drželi spolu. "Lékaři jsou po jeho boku a národ by se měl modlit," řekl a připustil, že "Venezuela zažívá nejtěžší hodiny od poslední Chávezovy  operace".

O několik hodin později pak potvrdil prezidentovo úmrtí. "Je to okamžik hluboké bolesti," vyjádřil své emoce viditelně pohnutý Maduro, kterého doprovázeli vysoce postavení členové vlády. Podle viceprezidenta zemřel Chávez v úterý v 16.25 místního času (21.55 SEČ). Maduro nechal okamžitě v zemi rozmístit policejní i vojenské jednotky.

Vyhoštěný diplomat USA

Už před tím také upozornil, že vláda připravila "mimořádná opatření" proti spiknutím. Na ta už doplatil americký diplomat, kterého ze země úřady vyhostily, informuje agentura Reuters. Údajně měl v zemi shánět vojenskou podporu pro "destabilizační projekty".

V duchu mezinárodních spiknutí potom Maduro uvedl, že za nemocí Cháveze stojí "nepřátelé Venezuely", kteří jeho rakovinu způsobili.

 Právě Maduro nyní povede zemi až do voleb. "Viceprezident přebírá prezidentské pravomoci a volby se uskuteční v příštích 30 dnech," prohlásil v televizi podle agentury Reuters ministr zahraničí Elías Jaua. Potvrdil tak venezuelskou ústavu, podle níž se nové hlasování do 30 dnů od odstoupení nebo smrti prezidenta musí uskutečnit.

Proti Madurovi by při hlasování mohl opět stát lídr venezuelské opozice Henrique Capriles, který se s Chávezem utkal loni na podzim. V říjnových volbách nakonec neuspěl, i když získal přes 44 procent hlasů. Velké šance se mu zatím nedávají ani proti Madurovi, jehož si za nástupce vybral sám Chávez.

S rakovinou Chávez bojoval téměř dva roky. Poslední léčbě se podrobil na počátku tohoto roku na Kubě, kde strávil dva měsíce. Opozice opakovaně kritizovala vládu kvůli tomu, že poskytuje o Chávezovi málo informací, a ptala se, proč prezident nepromluví k národu o svém zdravotním stavu. Vláda například nikdy nezveřejnila, jakým druhem rakoviny prezident trpí.

Chávez, který se narodil v chudé učitelské rodině 28. července 1954 v Sabanetě ve státě Barinas, usedl do křesla prezidenta Venezuely poprvé v roce 1999. Jeho čtvrté a poslední funkční období začalo v lednu, aniž by však kvůli svému zdravotnímu stavu mohl složit přísahu.

Reakce na úmrtí Cháveze ze světa:

Lítost je patrná zejména ze slov představitelů latinskoamerických zemí, ale přinejmenším Chávezovo odhodlání bojovat za své přesvědčení oceňují i další státy.

Ruský prezident Vladimir Putin označil Cháveze za mimořádného muže, který se zasloužil o současné dobré vztahy obou zemí. "Díval se do budoucnosti a neustále měl na sebe mimořádně vysoké nároky," uvedl Putin.

Íránský vůdce Mahmúd Ahmadínežád nazval na své internetové stránce Cháveze "symbolem odporu proti imperialismu". Venezuelský prezident byl podle něj "mučedníkem za dobro národa". Írán měl s jihoamerickou zemí po dobu Chávezova prezidentství mimořádně dobré vztahy, spojovalo je mimo jiné ostré vymezování se vůči politice USA.

Na Kubě byl vyhlášen třídenní státní smutek. Právě u zdejších lékařů se Chávez léčil a Kuba byla jeho velkým vzorem. Vláda v prohlášení uvedla, že kubánský lid zprávu o jeho smrti přijal s "hlubokým a mučivým zármutkem". Kubánci na Cháveze prý pohlížejí jako na jednoho ze svých "největších synů".

Státní smutek vyhlásil také Ekvádor.

Evo Morales, bolivijský prezident a jeden z Chávezových nejbližších spojenců, v televizi se slzami v očích prohlásil, že venezuelská hlava státu je "živější než kdy dříve". "Chávez bude nadále inspirací pro všechny lidi, kteří bojují za své osvobození. Chávez bude vždy přítomen ve všech částech světa a všech sociálních třídách. Hugo Chávez zůstane navždy s námi," řekl Morales, který chce co nejdříve odletět do Venezuely.

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová, která byla též blízkou přítelkyní Cháveze, vyhlásila třídenní státní smutek, pozastavila veškeré své aktivity a vydala se do Caracasu. Její viceprezident Amado Boudou své emoce na Twitteru vyjádřil takto: "V celé Americe je velká bolest. Jeden z nejlepších nás opustil."

"Tato smrt by měla naplnit všechny obyvatele Jižní a Střední Ameriky smutkem. Hugo Chávez byl bezpochyby vůdcem oddaným své zemi a rozvoji latinskoamerického lidu," řekla brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, která zrušila svou návštěvu Argentiny. Dodala, že sice její vláda v řadě případů s Chávezem nesouhlasila úplně, ale vždy jej prý považovala za přítele Brazílie a brazilského lidu. Tamní parlament venezuelskou hlavu státu uctil minutou ticha.

Cháveze ocenili také představitelé Kolumbie, Ekvádoru, Chile, Salvadoru nebo Nikaraguy.

Reagovali i někteří zástupci evropských zemí. Francouzský prezident François Hollande řekl, že zatímco temperament a postoje Cháveze nesdíleli všichni, vyjadřoval nepopiratelné přání bojovat za spravedlnost a rozvoj.

Britský ministr zahraničí William Hague, který je prý "zarmoucen", vyjádřil přesvědčení, že venezuelský prezident zanechal nejen ve své zemi trvalý otisk. Rodině Cháveze a venezuelskému lidu vyjádřil soustrast.

Za Rusko se zatím vyslovil velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin, který úmrtí označil za tragédii a Cháveze za skvělého politika pro svou zemi, Latinskou Ameriku a svět.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun projevil hlubokou soustrast rodinám, lidem i vládě Venezuely. Ocenil také Chávezův přínos rozvoji latinskoamerické země, která patří k největším vývozcům ropy. Právě příjmů z jejího prodeje Chávez využíval k financování štědrých sociálních programů pro chudé.