Kvůli nadcházející volbě nového papeže se na Vatikán upírá pozornost celého světa, tamní zaměstnance ale kromě jména nového pontifika zajímá i to, zda po obsazení svatého stolce dostanou tradiční finanční prémii. V minulosti bývalo zvykem, že zaměstnanci vatikánského státu po smrti papeže dostávali jakýsi bonus, který jim zdvojnásobil plat. Teď ale příspěvek vůbec nemají jistý, napsal italský deník Il Messagero.

Současná situace je totiž pro všechny zcela nová. Benedikt XVI. se stal prvním novověkým papežem, který svůj úřad opustil dobrovolně, a příspěvky se automaticky nevyplácely. O případném udělení prémií proto rozhodne až budoucí hlava katolické církve.

Nejvíce se v diskusi o novém papeži objevují jména kardinálů jako Angelo Scola z Itálie, Marc Ouellet z Kanady, Christoph Schönborn z Rakouska, Peter Erdö z Maďarska, Odilo Scherer z Brazílie, Peter Turkson z Ghany nebo Luis Antonio Tagle z Filipín.

Emeritní kardinál o konkláve: Jste odříznutí od světa, všude vás hlídají - čtěte ZDE

Vatikán rozeslal pozvánky. První jednání kardinálů k volbě papeže bude v pondělí - čtěte ZDE

Tradice prémií pro pracovníky Vatikánu v době smrti papeže je stará několik staletí a vznikla jako prevence proti krádežím a rabování v období bezvládí.

Například v roce 2005 po smrti Jana Pavla II. získali zaměstnanci Vatikánu jednorázově 1000 eur (asi 25 000 korun podle současného kurzu).

Kdo může být papežem

Francis ARINZE (80; Nigérie) - emeritní prefekt Kongregace pro svátosti a liturgie od roku 2008, předtím její prefekt od října 2002 (de facto ministr vatikánské vlády); stál v čele Papežské rady pro dialog mezi církvemi (1985-2002). Kardinálem je od května 1985. V srpnu 1965 byl vysvěcen jako nejmladší římskokatolický biskup na světě. Stal by se prvním papežem tmavé pleti; patří k Ibům, kteří žijí na jihovýchodě Nigérie.

Joao BRAZ DE AVIZ (65; Brazílie) - prefekt Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce (od ledna 2011), předtím byl arcibiskupem brazilské metropole (2004-2011). Kardinálem je od loňského února.

Jorge BERGOGLIO (76; Argentina) - arcibiskup Buenos Aires (od 28. února 1998); kardinálem je od února 2001; v letech 2005 až 2011 byl předsedou Argentinské biskupské konference; původně vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, než vstoupil do jezuitského řádu; stal by se tak prvním papežem jezuitou.

Timothy DOLAN (63; USA) - newyorský arcibiskup (od února 2009; nejvyšší církevní post v USA) a předseda Konference amerických biskupů (od listopadu 2010); jako arcibiskup v Milwaukee (2002-2009) arcidiecézi zachránil před bankrotem; byl též rektorem Papežské severoamerické koleje v Římě (1994-2001). Kardinálem se stal loni v únoru. Časopisem Time byl zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa za rok 2012.

Péter ERDÖ (60; Maďarsko) - arcibiskup ostřihomsko-budapešťský a maďarský primas (od prosince 2002), prezident Maďarské katolické biskupské konference (od 2005) a prezident Rady evropských biskupských konferencí (od 2006); od roku 1988 vyučuje na Katolické univerzitě Pétera Pázmánye v Budapeši, kde působil jako děkan (1996-98) a rektor (1998-2003), nyní je jejím velkým kancléřem. Kardinálem je od října 2003.

Marc OUELLET (68; Kanada) - prefekt Kongregace pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku (obojí od června 2010); předtím byl sedm a půl roku arcibiskupem Québeku. Kdysi prý prohlásil, že stát se papežem by pro něj byla "noční můra". Kardinálem je od října 2003. V roce 2007 zveřejnila média jeho dopis, v němž se omluvil za chyby církve v minulosti (jmenoval například antisemitismus, sexuální zneužívání, lhostejnost vůči domorodcům či diskriminaci žen a homosexuálů).

Gianfranco RAVASI (70; Itálie) - předseda Papežské rady pro kulturu a předseda Papežské komise pro sakrální archeologii (obé od září 2007); působil jako prefekt Ambroziánské knihovny v Miláně (1989-2007) a předseda Papežské komise pro kulturní dědictví církve (2007-2012). Kardinálem je od listopadu 2010. Jeho koníčkem je archeologie; napsal asi 50 publikací z biblistiky a exegeze. Bloguje na internetu a používá twitter.

Óscar Andrés RODRÍGUEZ (70; Honduras) - arcibiskup z Tegucigalpy (od ledna 1993), prezident organizace Caritas Internationalis (od června 2007) a předseda Honduraské biskupské konference (od roku 1996). Kardinálem je od února 2001. Byl též předsedou Latinskoamerické biskupské konference (CELAM; 1995-1999). Je členem řádu salesiánů, má pilotní licenci.

Leonardo SANDRI (69; Argentina) - prefekt Kongregace pro východní církve (od července 2007), předtím byl od září 2000 náměstkem vatikánského státního sekretáře (de facto vicepremiér) pro veřejné záležitosti; působil jako apoštolský nuncius Vatikánu v Mexiku (březen-září 2000) a Venezuele (červenec 1997- únor 2000). Kardinálem je od listopadu 2007.

Odilo Pedro SCHERER (63; Brazílie) - arcibiskup Sao Paula od března 2007 (největší diecéze v jižní Americe); dříve generální sekretář Brazilské biskupské konference (2003-2007) a konzultor Kongregace pro biskupy (1994-2001); kardinál od listopadu 2007.

Christoph SCHÖNBORN (68; Rakousko) - vídeňský arcibiskup od září 1995 (vystřídal Hanse Groera, jenž rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech). Narodil se na zámku Skalka u Vlastislavi na Litoměřicku; v 70. letech byl v Řeznu žákem Josepha Ratzingera; zaměřuje se na studium východních křesťanských církví. V roce 2005 označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě.

Angelo SCOLA (71; Itálie) - arcibiskup milánský od června 2011; předtím patriarcha benátský (2002-2011), rektor Papežské lateránské univerzity v Římě (1995-2002) a předseda Papežského institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny (1995-2002). Kardinálem je října 2003. V roce 2004 založil v Benátkách vzdělávací institut Studium Generale Marcianum, v jehož čele stál do roku 2011, a nadaci Oasis, jež se snaží podporovat porozumění mezi křesťany a muslimy.

Luis Antonio TAGLE (55; Filipíny) - manilský arcibiskup (od října 2011); předtím byl biskupem z Imu (2001-2011). Kardinálem je od loňského listopadu. Pro své charisma bývá srovnáván s papežem Janem Pavlem II.; bude-li zvolen, stane se nejmladším papežem od roku 1846, kdy byl Pius IX. zvolen v 54 letech.

Peter Kodwo Appiah TURKSON (64; Ghana) - předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír od října 2009, předtím byl od roku 1992 arcibiskupem ghanské Střední oblasti (Cape Coast). Od října 2003 je kardinálem (první Ghaňan). Na nedávném vatikánském synodu promítl video kritizující muslimy. V roce 2011 vypracoval návrh na reformu mezinárodního finančního systému. Bude-li zvolen, stane se prvním papežem tmavé pleti.