Kdo nahradí odcházejícího papeže? Největší šance mají kardinálové z Afriky a Latinské Ameriky

Francis Arinze (Nigérie, 80 let) je od roku 2008 emeritním prefektem Kongregace pro svátosti a liturgie, předtím - od října 2002 - působil jako prefekt této kongregace (de facto ministr vatikánské vlády). V letech 1985 až 2002 byl předsedou Papežské rady pro dialog mezi církvemi. Bude-li zvolen, stane se prvním papežem tmavé pleti. Patří k etniku Ibů, kteří žijí na jihovýchodě Nigérie.

Joao Braz de Aviz (Brazílie, 65 let), někdejší arcibiskup brazilské metropole, přinesl do Vatikánu čerstvý vítr, když v lednu 2011 převzal vedení Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce. Na škodu mu může být jeho nenápadné vystupování i fakt, že kardinálem se stal teprve loni 18. února.

Timothy Dolan (USA, 62 let) se stal hlasem amerických katolíků poté, co byl v roce 2009 jmenován newyorským arcibiskupem. Dolan, který se stal kardinálem loni 18. února (například společně s Dominikem Dukou), je pověstný smyslem pro humor a dynamismem, které Vatikánu často chybí. Kardinálové se ale obávají "papeže ze supervelmoci", některým není vhod také jeho údajně příliš žoviální americké chování.

Marc Ouellet (Kanada, 68 let) působí jako prefekt Kongregace pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku (obojí od června 2010). Kdysi prohlásil, že stát se papežem by pro něj "byla noční můra". Má dobré styky v Římské kurii, nevýhodou by však mohl být sekularismus jeho rodného Québeku, kde byl sedm a půl roku arcibiskupem.

Gianfranco Ravasi (Itálie, 70 let) je od roku 2007 vatikánským ministrem kultury a reprezentuje církev při stycích se světem umění, vědy a kultury. Akcie někdejšího prefekta Ambroziánské knihovny v Miláně klesnou, pokud se kardinálové rozhodnou, že církev nyní potřebuje jako papeže zkušeného pastora, a nikoli dalšího teoretika víry.

Leonardo Sandri (Argentina, 69 let) se narodil v argentinském Buenos Aires italským rodičům a je označován za "transatlantickou" osobnost. V letech 2000-2007 zastával ve Vatikánu třetí nejvyšší post jako sekretář pro veřejné záležitosti. Nemá ale žádné pastorační zkušenosti a jeho nynější funkce šéfa Kongregace pro východní církve (od července 2007) není v Římě považována za tolik vlivnou.

Odilo Pedro Scherer (Brazílie, 63 let) je považován za nejsilnějšího latinskoamerického kandidáta. Od března 2007 zastává funkci arcibiskupa v Sao Paulu, které je největší diecézí v největší katolické zemi světa. Ve své vlasti je považován za konzervativce, jinde by ale byl vnímán jako umírněný představitel církve. Proti němu může mluvit prudký rozvoj protestantismu v Brazílii.

Christoph Schönborn (Rakousko, 67 let) byl v 70. letech v německém Řeznu žákem Benedikta XVI. a současně má jisté zkušenosti z pastorační činnosti, jež odstupující hlavě katolické církve chybí. Od září 1995 zastává funkci vídeňského arcibiskupa, když vystřídal Hanse Hermanna Groëra, jenž na úřad rezignoval kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání chovanců v internátu v 70. letech. Tento rodák z Litoměřicka je zmiňován jako možný budoucí papež od 90. let. Jeho šance snižují neshody s některými rakouskými kněžími.

Angelo Scola (Itálie, 71 let) působí od června 2011 jako arcibiskup v Miláně, což je obecně dobrý "odrazový můstek" k papežství. Mnozí Italové proto sázejí na jeho vítězství, uchazečem o papežský stolec byl již v roce 2005 po úmrtí papeže Jana Pavla II. Je expertem na bioetiku, odvětví etiky týkající se nakládání s lidským životem, a zastával úřad předsedy Papežského institutu pro studia manželství a rodiny. Je rovněž znalcem islámu jako šéf nadace propagující porozumění mezi muslimy a křesťany. Složitá rétorika někdejšího rektora Papežské Lateránské univerzity v Římě (1995-2002) by ale mohla odradit kardinály, kteří hledají charismatického řečníka.

Luis Tagle (Filipíny, 55 let) je pro své charisma srovnáván se zesnulým papežem Janem Pavlem II. Manilský arcibiskup má také blízko k papeži Benediktovi XVI., se kterým v letech 1997-2001 spolupracoval v Mezinárodní teologické komisi. Má množství stoupenců, ale kardinálem se stal teprve v listopadu 2012 a konkláve se tradičně staví velmi opatrně k mladým kandidátům.

Peter Kodwo Appiah Turkson (Ghana, 64 let) je nejsilnějším africkým kandidátem. Jako šéf Papežské rady pro spravedlnost a mír od října 2009 je hlasatelem společenské morálky církve. V reakci na globální ekonomickou krizi vypracoval tento někdejší arcibiskup ghanské Střední oblasti (Cape Coast) v roce 2011 návrh na reformu mezinárodního finančního systému. Na nedávném vatikánském synodu promítl video kritizující muslimy, což vyvolává pochybnosti o jeho vnímání islámu. Podle sázkových kanceláří má nicméně největší šance stát se papežem a byl by tak prvním papežem tmavé pleti.