Ruský tisk si od prezidenta Zemana slibuje vřelé vztahy s Moskvou

Ruský tisk si v pondělních komentářích od nově zvoleného českého prezidenta Miloše Zemana slibuje jak lepší spolupráci Prahy s Bruselem, tak vřelé vztahy s Moskvou.

"Za Zemana, na rozdíl od stávající hlavy státu Václava Klause, se Praha jistě bude držet kurzu zaměřeného na těsnější spolupráci s EU. V Kremlu ale také mohou být spokojeni: na rozdíl od Karla Schwarzenberga, vyznačujícího se kritickými výroky na adresu Moskvy, je Miloš Zeman znám poněkud vřelejšími vztahy k Ruské federaci.

Kromě toho jsou v jeho okolí lidé, jejichž zájmy jsou poměrně těsně spjaty s ruským podnikáním," poznamenal liberální list Kommersant, podle kterého se nastupující prezident s poměrně omezenými pravomocemi může výrazněji projevit právě v zahraniční politice.

Skóre 55 ku 45 procentům mezi oběma soupeři ve druhém kole si list vysvětlil především "krajně agresivní kampaní – a to především ze strany Zemanova štábu". Kromě výpadů proti knížeti však také připomněl, že důležitou roli v Zemanově vítězství sehrálo soupeřovo ministerské křeslo v nynější nepopulární vládě pravého středu.

"Hodně expertů si ale myslí, že Zemanovo vítězství přinese více problémů levici, hlavně sociálním demokratům, které Zeman svého času dovedl k moci, než ho hodili přes palubu – tuto ránu jim zjevně neodpustil," dodal Kommersant.

Zemanova pomsta

"Zeman se pomstil," zdůraznil v titulku vládní list Rossijskaja gazeta. Bývalý premiér putoval ke svému triumfu celých deset let od drtivé porážky, kterou mu při volbě prezidenta v parlamentu uštědřili spolustraníci. Tentokráte však Zeman dosáhl přesvědčivého vítězství.

"Obyvatelé venkova fandili Zemanovi kvůli jeho prostým mravům i lásce k chutné stravě, zejména českým párkům. Taky se mu podařilo získat klíč k srdcím zpolitizovanějších Čechů. V posledních letech zemí stále hlasitěji zněla nespokojenost s euroskeptickou politikou Václava Klause, kvůli které se Praha fakticky ocitla na okraji EU.

Na tomto pozadí Zemanovy výzvy k posílení integrace země v unii hrály v jeho prospěch. Současně čeští politologové dobře vědí, že v blízkém okolí zvoleného prezidenta je nemálo lidí s pevnými podnikatelskými vazbami na Rusko," podotkla komentátorka.

"Češi si také zvolili socialismus," usoudil hospodářský list Vedomosti, podle kterého levicové nálady v Evropě souvisejí s pokračující krizí. Deník upozornil, že socialista Zeman je "prvním prezidentem nezávislého Česka, který býval komunistou", byť se závorkou omezující členství v KSČ na léta 1968 až 1970.

Vedomosti přidaly také předpověď ruského experta Sergeje Utkina, podle kterého bude jak pro EU, tak pro Rusko snazší budovat si vztahy se Zemanem. Za nového prezidenta dojde k opuštění "extrémních pozic" Václava Klause, který omezených prezidentských pravomocí využíval k brzdění evropské integrace.

Karel Schwarzenberg je sice v EU "daleko populárnější", ale vůči Rusku se dopouštěl velice kritických výroků, zatímco Zeman v roce 2010 připustil možnost vstupu Ruska do EU za 20–30 let, dodává.

Hnůj a hyeny

Americký tisk si všímá hlavně Zemanových kontroverzních výroků k různým zahraničněpolitickým tématům i jeho podpory evropské integrace a blízkých vztahů se Spojenými státy na jedné straně a s Ruskem na straně druhé.

"Zeman se dostal do titulků světového tisku, když jako premiér přirovnal zesnulého palestinského vůdce Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi, čímž si vysloužil odsouzení ze strany Evropské unie i od Ligy arabských států, a když označil rakouské odpůrce české jaderné elektrárny za 'idioty'," připomíná list The Washington Post.

Na Zemanův "břitký jazyk" upozorňuje v dlouhém článku o výsledku českých prezidentských voleb také deník The New York Times (NYT). Kromě nevybíravých výroků na adresu Arafata pamatuje i na Zemanovo pohrdání novináři, jež v minulosti nazval "hnojem" a "hyenami".

The New York Times příchod Zemana na Pražský hrad vidí jako nástup příznivce Evropské unie. "Zvolení Zemana, otevřeného přívržence evropské integrace, signalizuje konec éry českého prezidenta uplynulých deseti let Václava Klause, jenž byl pro svůj halasný skepticismus k Evropské unii a výsměch boji proti klimatickým změnám občas nepříjemným partnerem v Evropě i v USA," napsal NYT.

List Washington Post připomíná Zemanovu údajnou roli při rozpoutání války v Iráku. "Zeman po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 vyjádřil přesvědčení, že únosce jednoho z letadel Muhammad Atta se v dubnu 2001 sešel v Praze s vysokým představitelem irácké rozvědky. Tato údajná schůzka byla poté citována jako jeden z důkazů možného napojení teroristické sítě Al-Káida na Irák. Komise pro vyšetření teroristického útoku z 11. září později uvedla, že se taková schůzka nikdy neuskutečnila," píše The Washington Post.

Levicový populista a Kosovo

Stejný list si také všímá, že Zeman, jenž je z minulosti známý kritickými výroky na adresu islámu, není proti preventivním úderům na íránská jaderná zařízení a že je odpůrcem nezávislosti Kosova.

Vítězství "levicového populisty" Zemana nad "uhlazeným konzervativcem" Karlem Schwarzenbergem chápe list NYT jako důsledek "ekonomicky těžkých časů". Česká republika, kdysi považovaná za ekonomickou a demokratickou stálici mezi zeměmi bývalého sovětského bloku, trpí slabým hospodářským růstem a množstvím korupčních skandálů, podotýká NYT.

Zemana deník nazývá "mazaným pragmatikem", který jako premiér v letech 1998 až 2002 pomohl modernizaci hospodářství a připravil zemi na vstup do EU. Podle NYT je Zeman považován za neúplatného politika, což dokazují slova zavražděného šéfa podsvětí Františka Mrázka, který v odposleších říká, že Zeman "vůbec není na peníze a že mu stačí jen chleba se sádlem a třemi okurkami".

Českou politickou scénu po nástupu Miloše Zemana na Pražský hrad nečeká žádná idylka, napsal slovenský list Pravda. "Je téměř nepochybné, že Zeman bude ze své pozice 'dělat zle' Nečasově vládě a politickým seskupením, která ji tvoří. Například při jmenování funkcionářů na různé důležité posty," tvrdí.

Zemanův konflikt s pravicovou vládou prý ale nemusí být to jediné, čím bude nový český prezident domácí politiku ovlivňovat. Soudí, že pokud Zeman využije svého vlivu a "zúčtuje" s lidmi, kteří se zasloužili o jeho odchod do dočasné výslužby, čekají ČSSD krušné časy.

"Mistr bonmotů, prognostik a významný politik 90. let minulého století. Muž, který se po odchodu z premiérského křesla několikrát pokoušel o politický comeback, se dokázal po deseti letech vrátit z propadliště dějin," napsal o Zemanovi list Hospodárske noviny.

Většina Čechů žije v iluzi

Prezidentské volby v Česku podle komentátora potvrdily, že většinu Čechů oslovují stejná témata jako Slováky - vulgární populismus nižší cenové skupiny a primitivní nacionalismus. "Zeman nemá problém považovat se za evropského federalistu a zároveň vybrat za jedno z nosných témat své kampaně Benešovy dekrety a dnes už prakticky neexistující sudetské Němce," napsal list, který se nevyhnul ani poznámce o Zemanově vztahu k alkoholu.

Deník Sme znovu přirovnal Zemana k bývalému autoritářskému slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi. "Napsat dvě pěkné věty o nové hlavě Česka není jednoduché. Politika s takovou zátěží minulosti, jakou nese Miloš Zeman, máme na Slovensku jenom jednoho," konstatuje deník Sme.

List uvedl, že díky přímé volbě prezidenta se hlava státu místo věrného obrazu politické elity stane věrným obrazem většiny občanů. "Co vypovídá zvolení Zemana o Česku? Zejména to, že velká - zvlášť starší a vesnická - část, možná dokonce většina české společnosti stále žije v iluzi, že je možné zachovat 'životní jistoty' uplynulých let, neefektivní stát, jeho rovněž neefektivní sociální politiku a penzijní systém, život na dluh, 'smrádek, ale teploučko'," napsal deník.

V reakci na debatu o takzvaných Benešových dekretech a odsunu sudetských Němců v předvolební kampani Sme podotkl, že "značná část české společnosti stále žije v strachu z 'cizích', zejména někdejších českých Němců vysídlených po válce".

Belgický list La Libre Belgique si zase všímá rozdílu mezi hlasováním lidí v Praze a ve zbytku země. Zatímco metropoli ovládl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, všechny další kraje patřily bývalému ministerskému předsedovi, který bude novým prezidentem.

"Většina občanů bohatého hlavního města si ještě neuvědomila existující rozdíl ve svých životních podmínkách a v podmínkách lidí z malých měst a venkova, zejména na Moravě," uvedla česká zpravodajka listu Christine Dupréová. "A právě tam Miloš Zeman položil základ svému vítězství," dodala.

"Od 8. března, data jeho vstupu do úřadu, bude zase nad Pražským hradem vlát evropská vlajka," podotkla Dupréová s tím, že v komunistické éře Zeman pracoval jako ekonomický prognostik a pak udržoval styky s průmyslovými lobbisty blízkými ruským kruhům i s lidmi spjatými s korupcí.