Zvedání mořské hladiny, hurikány i povodně. Klimatické změny ohrozí Tichomoří i Karibik

Ekonomiku a životní prostředí tichomořských ostrovů bezprecedentně ohrožují dopady očekávaných klimatických změn. Uvedla to zpráva, kterou v pátek zveřejnil Program OSN pro životní prostředí (UNEP) na 18. konferenci OSN o změnách klimatu v katarské metropoli Dauhá.

Zvedání mořské hladiny, tropické hurikány, povodně i období sucha budou stále více ztěžovat život deseti milionů tamních lidí. Jejich situaci zhoršují neudržitelné techniky rybolovu a nevhodný rozvoj pobřeží spolu s trendy spotřeby obyvatel a místní výroby, tvrdí autoři zprávy.

V důsledku klimatických změn hrozí podle zprávy 21 ostrovním státům a územím mimo jiné snížení HDP až o 18 procent. "Tato zpráva dokazuje, že přístup obyvatel ostrovů v Tichomoří k potravinám, pitné vodě a živobytí je ohrožen a že Pacifik je první linií v rámci úsilí lidstva bojovat proti klimatickým změnám," řekl ředitel UNEP Achim Steiner na konferenci.

Zvedání hladin v důsledku tání polárního ledu ohrožuje desetinu světové populace žijící v nízko položených oblastech. Ohroženy jsou kromě tichomořských ostrovů také karibské ostrovy a Maledivy.

Více než 180 států světa jedná o nové globální klimatické dohodě, která má vstoupit v platnost v roce 2020 a která má zajistit, že se průměrné globální oteplování v tomto století udrží pod dvěma stupni Celsia. To je podle vědců minimální požadavek, pokud mají být odvráceny katastrofální důsledky globálního oteplování.

Vědci přitom spočítali, že i kdyby se podařilo globální teploty při prosazení nejpřísnějších opatření postupně mírně snížit, hladina moří by se do roku 2100 zvedla o více než 14 centimetrů. Pokud ale budou proti globálnímu oteplování provedena jen minimální opatření, pak by hladina moří mohla stoupnout o více než 32 centimetrů.