Násilí v Barmě už má přes sto obětí. Tisíce Rohingů prchají z Arakanského státu

Tisíce dalších lidí míří do už nyní přeplněných uprchlických táborů na západě Barmy. Prchají před etnicky motivovaným násilím v Arakanském státě, jehož bilance za několik posledních dní dosáhla nejméně 112 mrtvých a více než sedm desítek zraněných. Nepokoje mezi muslimskou komunitou Rohingů a Arakanci vyznávajícími buddhismus trvají podle zdrojů OSN už od minulé neděle.

Skupina na ochranu lidských práv Human Rights Watch zveřejnila snímky, na nichž je podle jejích informací jasně patrný rozsah zkázy, který nepokoje do západní Barmy přinesly. Podle organizace bylo při poslední vlně násilností vypáleno více než 800 domů a plovoucích příbytků. Většinu postižených obyvatel tvořili muslimští Rohingové, o nichž nemuslimští obyvatelé Barmy tvrdí, že do jejich státu nepatří.

V improvizovaných uprchlických táborech, které vyrostly v hlavním městě Arakanského státu Sistwei, se už tísní desítky tisíc převážně muslimských Rohingů. Většina z nich sem uprchla po smrtící vlně násilností letos v červnu. Krvavé střety mezi oběma komunitami tehdy propukly poté, co tři muslimové údajně znásilnili a zavraždili buddhistickou ženu. O život při nich přišlo více než 90 lidí a desetitisíce opustily svá obydlí. I když vlna násilí pak polevila, napětí v oblasti se nezmírnilo.

"Poslední vlna útoků navíc do táborů vyhnala dalších 3 200 uprchlíků," uvedla mluvčí úřadu OSN pro uprchlíky Vivian Tanová.

OSN už varovala, že pokračující násilí mezi buddhisty a muslimy v Arakanském státě může ohrozit reformní snahy Barmy.  V čele Barmy nyní stojí prezident Thein Sein, jenž byl za vlády junty premiérem, po nástupu do prezidentského úřadu v březnu 2011 ale provedl řadu demokratických reforem.

Místní vláda sice v oblastech zasažených násilím vyhlásila noční zákaz vycházení, ale všeobecně je kritizována za to, že opatření přijatá od června neodpovídala závažnosti situace.

Tentokrát navíc tvrdí i nemuslimské skupiny, že na ně během nepokojů stříleli vládní vojáci, což si vyžádalo "mnoho obětí", napsala agentura AFP. Tuto informaci ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Není jasné, co nejnovější vlnu násilí vyvolalo a z jejího rozpoutání se navzájem obviňují obě etnické skupiny.

Barmské úřady i mnozí lidé na Rohingy, kterých je asi 800 000, pohlížejí jako na nelegální přistěhovalce ze sousední Bangladéše. Tato země je ale rovněž odmítá. Rohingové hovoří bengálským dialektem podobným jazyku používanému v Bangladéši. Nemají vlastní stát a OSN je dlouhodobě označuje za jednu z nejutlačovanějších menšin na planetě.