Peruánský ústavní soud potvrdil právo komunity amazonských indiánů zakázat cizím lidem vstup na své území. Rozhodnutí by podle odborníků mohlo ve svém důsledku znamenat zastavení těžby na kmenových územích, uvedla agentura Reuters.

Rozsudek ve prospěch komunity Tres Islas stanoví precedens pro kmeny, které se snaží zarazit těžbu nerostných zdrojů, včetně ropy i dřeva na svých územích.

"Domníváme se, že to poslouží indiánským skupinám jako příklad, aby přednesly své záležitosti u nejvyššího soudu," zdůraznil předseda rady kečujských komunit Jaime Tapullima Pashanase s tím, že jde o historické rozhodnutí.

Indiánské kmeny si dlouhou dobu stěžovaly, že existující zákon je sporný, jelikož umožňuje soukromým ropným a důlním společnostem těžit zdroje na kmenových územích na základě vládních koncesí. A komunity mají jen málo prostředků na obranu svých území před ilegálními horníky. Ústavní soud tedy udělal krok k vyjasnění právních zmatků a umožnil kmenům prosazovat suverenitu v pralesní oblasti zahrnující stovky sporů o pozemky i zdroje.

Skupiny na ochranu lidských práv rozhodnutí přivítaly, ale upozornily současně, že nejde dál než k omezení činnosti společností disponujících vládní koncesí.

Rozsudek říká, že každé právo, dokonce i právo na vlastnictví, má meze a tyto limity určuje stát. To je nebezpečné," tvrdí Javier La Rosa z limského institutu pro obranu práva. "Vzhledem k tomu může stát najednou říci 'vaše země je částí koncese'."

Rozhodnutí ale podtrhuje důležitost nového zákona, jenž vyžaduje, aby vláda konzultovala s indiánskými kmeny předtím, než učiní rozhodnutí, jež má na komunity přímý dopad. Jakýkoli vládní zásah na indiánském území "musí být řádně ospravedlněn".

Tento takzvaný konzultační zákon, jejž nyní zavádí vláda prezidenta Ollanty Humaly, dává kmenům větší slovo v územních věcech. Brání jim však uplatnit veto na vládou schválené těžební projekty. Ovšem jeho cílem je zejména zklidnit stovky sociálních konfliktů, jež ohrožují soukromé investiční projekty miliardových hodnot.

V Tres Islas žijí indiánské skupiny Shipibo a Ese'Eja, jimž ilegální hledači nerostů ničili prales i vodní toky. Podle soudu ale indiáni mají právo blokovat silnici, jež prochází přes jejich území, aby se cizí lidé drželi mimo ně.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist