Hongkong se přiklání k Číně. Stoupenci Pekingu získali většinu křesel v parlamentu

Neúspěchem prodemokratických kandidátů a vítězstvím politiků prosazujících spolupráci s Pekingem skončily nedělní volby do Zákonodárné rady v Hongkongu.

Prodemokratická opozice doufala, že by mohla těžit z několikatýdenních protičínských protestů, její naděje se ale nenaplnily.

Voliči přímo vybírali zastupitele na 40 ze 70 míst Zákonodárné rady, přičemž podle pondělní zprávy agentury AP prodemokratičtí uchazeči obsadili 21 křesel a spojenci Pekingu 19 křesel.

O obsazení dalších 30 míst rozhodovaly obchodní a zájmové skupiny, kterým dominují spojenci Pekingu, takže zde prodemokratičtí kandidáti získali pouhých šest mandátů.

Celkově si nicméně prodemokratické síly v místním zákonodárném sboru udržely 27 křesel, což jim umožňuje vetovat jakékoli navrhované ústavní změny v bývalé britské kolonii.

Podle komentátorů stojí za neúspěchem roztříštěnost prodemokratického tábora, který tvoří mnoho stran. Jeho rivalové měli údajně lepší strategii a dokázali lépe využít složitý volební systém v Hongkongu ve svůj prospěch.

Vůdce Demokratické strany Albert Ho se za špatné výsledky ve volbách svým příznivcům omluvil a rezignoval na svou funkci.

Proti čínskému vymývání mozků

Hongkong byl pod čínskou správu předán Velkou Británií v roce 1997. Tato enkláva se nadále těší větší politické svobodě než pevninská část Číny, včetně například svobodného tisku a práva na shromáždění.

Peking slíbil obyvatelům Hongkongu, že do roku 2017 si budou moci volit svého vůdce v přímých volbách a do roku 2020 dostanou právo přímo volit všechny poslance.

V posledních týdnech zaplavila Hongkong vlna protestů proti plánům místní vlády zavést do školních osnov povinné hodiny čínského vlastenectví. Podle protestujících by nešlo o nic jiného, než o "čínskou propagandu a vymývání mozků". Poté, co do ulic vycházely desetitisíce nespokojených lidí, rozhodla vláda od výuky vlastenectví odstoupit.

I kvůli tomu provázela letošní volby mimořádně vysoká účast. Ze 3,5 milionu registrovaných voličů jich k urnám přišlo na 53 procent, což je o osm procent více než v roce 2008.

Spor ohledně výuky čínského vlastenectví "vyburcoval obyčejné lidi, aby se zapojili do politického dění v zemi. Společnost je vzdělanější a více se zajímá o politiku, a to by měla vzít (současná) vláda na vědomí," řekl pro americkou agenturu AP Willy Lam z Čínské univerzity v Hongkongu.