V Nizozemsku přibývá euroskeptiků, s Bruselem se hádají i o osud části území

V úrodné provincii Zeeland na jihozápadě Nizozemska se naplno rozhořel spor s Evropskou unií o část vysušeného mořského pobřeží. Jde o další projev klesající důvěry v EU - a to přitom v zemi, která stála u vzniku Evropských společenství.

Euroskeptické nálady ještě rozdmýchávají podle serveru BBC tamní politici, kteří se před blížícími volbami ucházejí o hlasy podobně smýšlejících obyvatel. Úspěch si díky tomu připisují i populisté z krajně pravicové Strany svobodných (PVV).

Poldr Hedwige leží v nadmořské výšce dva metry pod úrovní moře. Úrodná zemědělská půda vznikla na mokřadu, kde dříve hnízdili stěhovaví ptáci. Před zaplavením je poldr chráněn systémem důkladných hrází. Nizozemsko je známé těmito poldry, tedy odvodněným a kultivovaným územím. Odpovídá tomu i lidové rčení: "Bůh stvořil zemi, ale Holanďan stvořil Nizozemsko."

Podle původních dohod s unií se právě kvůli hnízdištím mělo místo stát znovu součástí moře. Dohoda je součástí evropských cílů zachování přirozeného prostředí stěhovavých ptáků. Navíc byl tento krok součástí dohody s Belgií v rámci kompenzace za území, jež Belgie ztratila při hloubení vodní cesty spojující antverpský přístav s mořem.

Jenže zdejší zemědělci se teď výnosné půdy nechtějí vzdát. "Lidé umírali, aby to tu odvodnili. Teď jim to tu chtějí politici vzít a znovu zaplavit. To je šílené," říká zemědělec Hans Mieras.