Město Brusel poprvé oficiálně připustilo, že během druhé světové války mělo podíl na deportaci svých židovských obyvatel do nacistických táborů smrti. Informovala o tom agentura DPA.
V roce 1940 tehdejší primátor Frédéric Joseph Van de Muelebroeck souhlasil s tím, že vznikne registr 5640 Židů. "Bez něho by postupné zatýkání a razie ze září 1942 neměly takový účinek," řekl v neděli podle agentury Belga bruselský primátor Freddy Thielemanns.
U odborníků si objednal studii, která měla osvětlit, jakou roli při pronásledování Židů hrálo město.
Bruselští Židé, kteří se stali obětí razie ze 3. a 4. září 1942, byli posláni do tranzitního tábora v Mechelenu ležícího nedaleko belgického hlavního města. Pak je čekala cesta do táborů smrti.
Počet židovských osadníků na Západním břehu Jordánu přesáhl 350 tisíc - čtěte ZDE
Černé šaty, šperky, korunky a šerpa. V Izraeli zvolili Miss holokaust - čtěte ZDE
Zároveň ale bruselský starosta Jules Coelst v roce 1942 odmítl, aby se na zátahu podílela bruselská městská policie a aby byly Židům rozdávány znaky se žlutou hvězdou.
V období 1942 až 1944 zahynulo více než 25 tisíc belgických Židů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
