EKONOM: Odzrňovačka - zemědělský stroj, který vyvolal válku

Téměř krystalickou ukázkou toho, jak se dobrý úmysl mění v opak, je příběh odzrňovačky, nemotorného ale výkonného stroje s mnoha ozubenými koly, který ze všeho nejvíce připomíná mlátičku. Když ji v roce 1793 Američan Eli Whitney představil, netušil, že vlastně odstartoval proces, který o 70 let později skončí krvavou občanskou válkou Severu proti Jihu.

Odzrňovačka reagovala na poptávku podnikavějších plantážníků na jihu právě vzniklých USA, kteří už nějaký čas chtěli přesedlat ze stále méně výhodného pěstování tabáku na bavlník s krátkým vláknem. Problém byl v tom, že do anglických přádelen za Atlantikem bylo nutné prodávat vlákna bez semen a ruční odzrnění zůstávalo nesmírně pracné. Jeden otrok za den odevzdal nanejvýše libru čisté bavlny. Když však točil klikou u Whitneyho stroje, šlo najednou 150 liber, a pokud se přidal parní stroj, tak dokonce 1000 liber.

Okamžitě odstartovala bavlnářská horečka na níž vedle majitelů plantáží nejvíce profitovaly textilky v Británii, které americkou bavlnou nahradily surovinu z Indie. Ta byla méně kvalitní a ještě k tomu pocházela zbytečně z daleka. Díky odzrňovačce Britové oblékli celý svět. Úměrně tomu americký jih zaplavilo bohatství, které přispělo i ke vzniku tamní aristokratické kultury. Zatímco před vynálezem se tam vyprodukovalo jen 6000 žoků bavlny (jeden žok představoval 500 liber), v roce 1794 to už byl trojnásobek. V roce 1859 plantážníci prodali přes čtyři miliony žoků. Pěstování bavlny narostlo skoro tisíckrát a zajišťovalo více než polovinu amerického zahraničního obchodu.

Spolu s tím však začalo přibývat černých otroků. Úvahy o zrušení otroctví z doby, kdy USA bojovaly za svobodu, utichly. Patriarchální otrokářství navíc vystřídal nemilosrdný byznys. Černoši na bavlníkových plantážích se stali vynikající investicí a otrokářství navzdory bezzubým omezením a regulacím vzkvétalo.