Od konce válek v Jugoslávii se stále pohřešuje na 14 tisíc lidí, uvádí Amnesty International

V zemích bývalé Jugoslávie se od skončení válek v 90. letech minulého století stále pohřešuje kolem 14 tisíc lidí. Konstatovala to mezinárodní organizace Amnesty International, která se s rodinami pohřešovaných shoduje v názoru, že pomalý postup v pátrání po pohřešovaných souvisí s tím, že pachatelé válečných zločinů mají stále politický vliv a zaujímají i vysoké funkce.

Úkol najít pohřešované nebyl splněn, protože chybí politická vůle respektovat lidská práva obětí a přivést pachatele před soud, uvedla Amnesty International ve zprávě, kterou vydává u příležitosti mezinárodního dne pohřešovaných osob.

Podle Mezinárodní komise pro pohřešované osoby (ICMP) je 14 tisíc nezvěstných jen odhad. Přesné číslo nelze určit, protože státy nevytvářejí společný seznam všech lidí, všech národností, kteří jsou od válek v 90. letech pohřešováni.

Po skončení konfliktů v bývalé Jugoslávii se pohřešovalo 40 tisíc lidí, o nichž se předpokládá, že jsou mrtví. Kolem 30 tisíc jich zmizelo za bosenské války, šest tisíc během války v Chorvatsku, 4400 za kosovského konfliktu a 23 osob se pohřešovalo po konfliktu v Makedonii v roce 2001.

Podle AI všechny země bývalé Jugoslávie mají problémy se stíháním válečných zločinců. V mnoha obcích žijí předpokládaní zločinci nadále blízko svých obětí a jejich rodin. Řada osob podezřelých ze zločinů má funkce ve vládě, ve vládnoucích politických stranách, v armádě a v policii, což je značná překážka při stíhání válečných zločinců.

Zákony zůstávají na papíře

Bosna a Hercegoviny přijala řadu zákonů a deklarací ohledně pohřešovaných lidí, ale většinou zůstávají jen na papíře, uvedla zástupkyně bosenského sdružení pro pohřešované osoby.

Chorvatská společnost si podle AI dosud není ochotna přiznat, že chorvatská armáda páchala zločiny vůči chorvatským Srbům. V Chorvatsku i Srbsku existuje stále mnoho překážek, například únosy svědků, které brání efektivnímu vyšetřování.

AI vyzvala vlády v regionu, aby skoncovaly s beztrestností těch, kdo se podíleli na mizení lidí a jejich únosech, aby rychle a nezávisle vyšetřily válečné zločiny a zaručily práva obětí a jejich rodin na ochranu a podporu.