Petrohrad se bouří proti mrakodrapu Gazpromu. Bude kazit vzhled města, tvrdí památkáři

V někdejší ruské metropoli Petrohradu vzplála nová bitva o obří mrakodrap plynárenského gigantu Gazprom. Městské úřady už povolily stavbu centra Lachta, který se má na pobřeží Baltu tyčit do téměř půlkilometrové výše. Památkáři a staromilci se už bouří.

"Povolení první etapy výstavby víceúčelového komplexu Lachta umožňuje investorovi zahájit výstavbu věže o výši 462,7 metru," napsal v úterý list Kommersant s tím, že stavba by měla začít do konce roku.

Odpůrcům mrakodrapů na Něvě se předloni po dlouhém boji podařilo smést ze stolu plán Gazpromu "zohyzdit" panoráma města čtyřsetmetrovou "věží" ze skla, betonu a oceli, která pod názvem Ochta měla stát nedaleko od historického centra. Gazprom byl nucen své plány pozměnit: mrakodrap sice má stát jinde, ale zato ještě povyrostl.

Stavební povolení městské úřady podle deníku vydaly bez ohledu na námitky památkářů, ministerstva kultury i výboru Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), který dříve kvůli Ochtě hrozil Petrohradu vyškrtnutím ze seznamu světového kulturního dědictví.

Pod tlakem bouřící se veřejnosti do sporu zasáhl i tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. A tak si prý lze domyslet, že nový petrohradský gubernátor Georgij Poltavčenko by si sotva troufl dát mrakodrapu "zelenou" bez požehnání z nejvyšších míst.

Vrtěti mrakodrapem

Podle vicegubernátora Igora Metelského investor předložil všechny potřebné dokumenty, takže úřady neměly důvod stavební povolení zamítnout. Ale památkáři namítají, že počítačová simulace dokazuje, že Lachta bude kazit vzhled města podobně jako Ochta, ačkoliv se budoucí staveniště o devět kilometrů přesunulo. Gubernátor naopak tvrdí, že Petrohrad nemá od moře žádnou pořádnou "fasádu", a to mrakodrap napraví.

To, zda se tentokrát Gazpromu podaří záměr dotáhnout až do konce, podle expertů ještě závisí na reakci veřejnosti. Nechybějí ani spekulace, že s mrakodrapem se znovu vyrukovalo jen proto, aby petrohradští nespokojenci s režimem odvrátili pozornost od politiky. Prvním testem se může stát veřejná debata o projektu, naplánovaná na konec srpna.

Ekonomičtí odborníci se pozastavují nad tím, že stát a polostátní koncern se chystají vložit desítky miliard rublů do "ekonomicky nesmyslného projektu" v době recese. Dříve ohlášené požadavky Gazpromu na nové kancelářské plochy by při rozloze staveniště prý dokázala uspokojit i jen osmipodlažní budova.