Naše Marťany kempující pod horou Aeolis Mons vystraší sílící hřmění. Pak je překvapí velká věc rychle sestupující z narudlého nebe - nejdřív na obrovském padáku, pak na čtyřech sloupech ohně. Ale nepřistane, zastaví se několik metrů nad zemí a pomocí lanového jeřábu spustí dolů velké terénní vozidlo. Když se jeho kola dotknou půdy, lana přetnou malé exploze a výsadková plošina odletí pryč, zatímco automatické systémy vozidla začnou pomalu ožívat.
"Zpřesnili jsme místo přistání sondy, aby to měl rover blíž k nejzajímavějším oblastem pro vědecký výzkum," řekl ředitel projektu Pete Theisinger z NASA. "Znamená to ale také, že bude přistávat blíž k horám, takže manévr musí proběhnout velmi přesně."
Mise Curiosity
V sázce je hodně. Mise nazvaná Mars Science Laboratory (MSL) dopraví na povrch rudé planety mobilní laboratoř Curiosity, která má velkou šanci odpovědět na jednu z největších otázek pozemské vědy: Je (nebo byl) na Marsu život?
Šok a smůla
Poprvé se americké přístroje dostaly na povrch Marsu roku 1975 v rámci misí Viking 1 a Viking 2 - a zaznamenaly obrovský úspěch. Oba velké přistávací moduly (každý vážil 3,5 tuny) byly vybaveny i biochemickými laboratořemi, které provedly analýzu půdních vzorků. Výsledky vědecký svět šokovaly: když se do půdy Marsu přidaly živiny, rozeběhly se reakce typické pro přítomnost života. Jenže neskončily ani poté, co byly vzorky sterilizovány zahřátím na více než 600 °C. A navíc spektrograf neodhalil žádné organické sloučeniny.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
