Nechali unést děti odpůrců argentinské junty. Spravedlnost je dostihla po 30 letech

Mezi temnými stránkami argentinské historie zabírá jedno z předních míst vojenský režim, který v zemi vládl v letech 1976-83. Jeho fungování dodnes utkvělo v paměti Argentinců mnoha zločiny, z nichž jeden z nejkřiklavějších je systematické unášení dětí odpůrců režimu.

Právě za vymyšlení tohoto plánu, během nějž bylo odebráno až 500 dětí, poslal ve čtvrtek na 50 let do vězení argentinský soud bývalého diktátora Jorgeho Videlu. A spravedlnosti neunikne ani další generál, který zemi vládl pevnou rukou. Reynalda Bignoneho poslal soud za podíl na únosech do vězení na 15 let.

Nyní čtyřiaosmdesátiletý Bignone vládl Argentině v letech 1982 až 1983, jeho předchůdce Videla, kterému je 86 let, stál v čele státu v letech 1976 až 1981.

Právě Videla a další představitelé vojenské junty se snažili zlikvidovat všechny stopy po levicové gerile, kterou považovali za hrozbu pro budoucnost Argentiny. Zajatkyním z řad odpůrců režimu proto ihned po porodu odebírali děti a předávali je k výchově vojákům nebo jejich příbuzným.

Podle svědků ženy v buenosaireské námořní škole (ESMA) rodily s pouty na nohou a se zakrytými tvářemi. Své děti často ani neviděly. Matky pak vojáci shazovali z vojenských letadel do moře.

Většinu dětí odebrali vojáci rodičům v námořní škole ESMA. Pouze stovka z údajných 500 unesených dětí zjistila, kdo jsou. V ESMA bylo celkem vězněno a mučeno na 5000 lidí, z nichž přežila sotva stovka. Podle organizací na ochranu lidských práv bylo za argentinské diktatury celkem usmrceno na 30 000 lidí.

Bývalý argentinský diktátor dostal třetí trest za likvidaci odpůrců, 15 let vězení - čtěte ZDE

Diktátor Baby Doc si užíval svobodu na Haiti jen den. Jeho osud je teď v rukou soudce - čtěte ZDE

Dosud bylo v Argentině za únosy dětí odsouzeno 25 osob, vždy šlo však o konkrétní osoby, které se zodpovídaly přímo za své zločiny, podotýká k případu španělský El País. Diktátor Videla a ostatní představitelé jsou však souzeni za otcovství plánu jako takového.

Kdyby mohla argentinská justice konat rychleji, na lavici obžalovaných by ve čtvrtek stáli ještě další lidé. Od roku 1996, kdy soud začal, však několik obviněných zemřelo, mezi nimi i Emilio Eduardo Massera, který patřil spolu s Videlem k nejvyšším představitelům režimu a je považován za duchovního otce tzv. špinavé války, kterou režim vedl proti svym odpůrcům.

Diktátor Jorge Videla začal být souzen už v roce 1983, kdy v Argentině došlo k obnovení demokracie. O dva roky později byl odsouzen k doživotnímu vězení. Podle argentinského práva může být ale i v případě doživotního trestu odsouzený po určité době propuštěn na svobodu, píše El País. Novým rozsudkem na 50 let však tato možnost pro Videlu zaniká.