Škrty musíme spojit s růstem, shodli se Obama s Hollandem na "summitu eurokrize"

Skupina velkých světových ekonomik G8 by se na nadcházejícím summitu v americkém Camp Davidu měla ve snahách o zmírnění krize v eurozóně zaměřit vedle rozpočtových škrtů i na růst. Po setkání se svým francouzským protějškem Françoisem Hollandem to v pátek v Bílém domě řekl americký prezident Barack Obama.

"Hodně jsme mluvili o situaci v eurozóně a shodli jsme se, že to je záležitost mimořádného významu nejen pro Evropu, ale také pro světovou ekonomiku," řekl Obama. "Těšíme se na plodnou diskusi s dalšími vůdci G8 o tom, jak propojit odpovědný přístup k rozpočtové konsolidaci se silným programem růstu," dodal.

"Pokud jde o růst, prezident Obama mohl konstatovat shodu s Francií," řekl Hollande. Francouzský prezident současně sdílí s Obamou "přesvědčení, že by Řecko mělo zůstat v eurozóně".

Šlo o první setkání Obamy s Hollandem, který se ujal prezidentské funkce v úterý. Hollande by mohl být potenciálním spojencem Obamy v jeho snaze o expanzivnější ekonomickou politiku v Evropě, napsal britský list The Guardian.

Podle něj může Obama očekávat také podporu britského premiéra Davida Camerona, který ve čtvrtek vyzýval německou kancléřku Angelu Merkelovou a další představitele eurozóny k razantním krokům na podporu eura, má-li se předejít ekonomickému propadu na kontinentě. Cameron podle svých spolupracovníků hodlá na summitu G8 vyzvat ke společnému postupu, aby se dluhová krize nešířila dál.

Summit eurokrize

Obama v obavě, že by dopady krize eura mohly ohrozit americkou ekonomiku i jeho šance na úspěch v listopadových prezidentských volbách, již dříve opakovaně vybízel evropské politiky, aby dělali víc pro stimulaci růstu.

Obamova vláda vydala v letech 2007-2009 ohromné prostředky na utlumení recese v USA. Hollande také chce zmírnit politiku utahování opasků a škrtů, která dosud v EU převládala.

"Je to summit eurokrize," řekla listu Financial Times (FT) Heather Conleyová z washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia. Obamův poradce pro otázky národní bezpečnosti Tom Donilon uvedl, že nechce zasahovat do vztahů uvnitř eurozóny, ale zdůraznil, že USA "vítají vývoj diskuse směrem k růstu a k pracovním příležitostem".

Podle FT hrozí Merkelové na summitu izolace, pokud se Hollandeovu postoji přiblíží i italský premiér Mario Monti.

Na pořadu jednání Obama-Hollande a také nedělního a pondělního summitu NATO v Chicagu by měl být i Hollandeův předvolební slib stáhnout 3300 francouzských vojáků z Afghánistánu už do konce letošního roku, tedy o rok dřív než zbytek NATO.

Obama řekl, že je důležité dodržet závazek vůči afghánské vládě, nicméně Hollande trval na tom, že francouzští vojáci odejdou do konce roku, tedy o 18 měsíců dříve, než ostatní země NATO. Bez dalšího upřesnění řekl, že Francie bude podporovat Afghánistán jiným způsobem.

Hollande se ještě ve Washingtonu před summitem G8 sejde s Cameronem. Britský premiér doma prosazuje politiku razantních škrtů a ve francouzské kampani stranil poraženému Nicolasovi Sarkozymu. Když kandidát Hollande přijel v únoru do Londýna, odmítl se s ním sejít.

Obama oznámil pomoc soukromého sektoru Africe

Americký prezident Barack Obama dnes ve Washingtonu oznámil, že soukromý sektor přislíbil v partnerství se státy tři miliardy dolarů (60 miliard korun) na podporu zemědělství a produkci potravin v Africe. Spojené státy a další dárcovské země budou nadále investovat do rozvoje Afriky, uvedl Obama, ale neoznámil novou americkou pomoc.

Podle něj mají Spojené státy "morální povinnost" vést boj proti hladu a podvýživě v Africe přesto, že celý svět čelí rozpočtovým problémům. "Někteří lidé se ptají, zda v době utahování opasků je tato nová aliance (se soukromým sektorem) jen způsobem, jak chtějí vlády přesunout svou odpovědnost na někoho jiného," řekl Obama. "Chci jasně říci, že tomu tak není."

Obamovo oznámení zahájilo čtyři dny vrcholných schůzek. I když se jednání G8 bude soustředit především na krizi v eurozóně, část rozhovorů bude věnována i potravinové bezpečnosti v Africe. Obama pozval do Camp Davidu také hlavy čtyř afrických zemí - Beninu, Etiopie, Ghany a Tanzánie.

Podle Bílého domu by přísliby soukromého sektoru spolu se závazky dárcovských zemí měly během deseti let pomoci padesáti milionům lidí dostat se z chudoby.

Summit v Camp Davidu by se také měl vrátit k závazkům schůzky G8 z Aquily v roce 2009, kdy účastnické země slíbily na potravinové programy v rozvojových zemích do konce tohoto roku 22 miliard dolarů. Představitelé americké vlády tvrdí, že Washington směřuje k tomu, aby splnil svůj slib 3,5 miliardy dolarů.

Obama, jehož otec byl z Keni, řekl, že mnozí jeho příbuzní žijí ve vesnicích, kde je hlad někdy realitou.