Němci chtějí poslat důchodce za volantem do autoškol. Bezdůvodně, tvrdí čeští experti

Na silnici do sebe "ťuknou" dvě auta a řidiči zastaví, aby si prohlédli škody. Zatímco z jednoho vychází mladý muž v obleku, z druhého vystoupí pán v letech a opírá se o hůl.

Tento obraz může náhodný kolemjdoucí zahlédnout v německém hlavním městě stále častěji. Počet nehod, ve kterých hrají senioři hlavní roli, se totiž v Berlíně stále zvyšuje.

Dopravní experti se tak ptají, jestli by senioři neměli podstupovat zdravotní testy a testy řízení, když se volantu nechtějí ani po šedesátce vzdát.

Celkový počet nehod, které zahrnovaly seniory, čítal v loňském roce 13 506, tedy zhruba deset procent všech nehod v Berlíně. V roce 2001 to přitom bylo jen 7374 nehod. Policie uvádí, že 64 procent těchto nehod způsobili samotní senioři.

Výzkumník Siegfried Brockmann, který zkoumá dopravní nehody pro svaz německých pojišťoven, proto vyzval k povinným kontrolám mobility starších osob. Ty by zahrnovaly pravidelné testy řidičských schopností se školenými učiteli jízdy.

Podle Brockmannova prohlášení pro Berliner Morgenpost podobné přezkušování "přináší úžasné výsledky a je ekvivalentem omlazovací léčby".

Vyzval také k zavedení povinných zdravotních prohlídek. Jejich výsledky by měly zůstávat důvěrné, ale lékaři by na jejich základě rozhodli, zda je dotyčný stále dostatečně fit, aby mohl řídit.

Připustil nicméně, že věková skupina 65 až 75 let je méně nebezpečná co do způsobování dopravních nehod než začínající řidiči.

Čeští senioři se bát nemusí

V Česku mají řidiči povinnost absolvovat pravidelné zdravotní prohlídky už nyní, a to od svých šedesáti let. Jiný způsob testování, třeba řidičských dovedností jako takových, jim ale zatím nikdo za povinnost nedává. Dopravní experti jsou navíc k jinému způsobu testování spíše skeptičtí.

Podle dopravního psychologa Martina Kořána mohou seniorům řízení zkomplikovat spíše zdravotní problémy, testování nad rámec zdravotní způsobilosti tak nepovažuje za nutné.

Podle něj navíc není pravda, že by senioři byli výrazně rizikovější skupinou řidičů. "Nehodovost je v jejich případě poměrně malá," podotýká.

Na rozdíl od mladších řidičů prý jezdí senioři méně často a jsou rozvážnější. "Dosavadní průzkumy prokázaly, že starší řidiči vědí o svých nedostatcích a jsou schopni je kompenzovat, vyhýbají se třeba cestám za rušných podmínek," tvrdí Kořán.

Dobré zprávy: V červenci zemřelo na silnicích nejméně lidí za posledních 21 let - čtěte ZDE

Podobného názoru je i poslanec Stanislav Huml (nyní ČSSD), který se na dopravu specializuje a v minulosti pracoval jako ředitel středočeské dopravní policie. Uznává, že starší lidé mohou mít zdravotní potíže, nemyslí si však, že by s věkem klesaly řidičské dovednosti jako takové. Alternativní způsob testování tedy pokládá za bezdůvodný.

Nevhodný mu návrh připadá i z jiných důvodů.

"My budeme nutit seniory, aby do sedmdesáti pracovali, a současně je testovat, jestli mají dostatečné motorické schopnosti?" diví se Huml a připomíná, že pro mnohé je schopnost řídit auto navíc součástí popisu práce, například u taxikářů či řidičů autobusů. Požadovat obě věci je podle něj aktem "zoufalství".