Nejchudší demokracie světa padá. Vojáci v Mali obsadili prezidentský palác

Vojáci v Mali provedli v zemi státní převrat. Obsadili prezidentský palác a zatkli údajně několik ministrů. Ve čtvrtek ráno jejich zástupci vystoupili v televizi s prohlášením, že "ukončili nekompetentní režim" v Bamaku.

Ohlásili zároveň "rozpuštění institucí a zastavení platnosti ústavy". Vyhlásili rovněž zákaz vycházení s platností od čtvrtka, informovala agentura AFP.

Vzbouření vojáci už předtím AFP řekli, že po několika hodinách bojů s prezidentskou gardou dostali pod svou kontrolu prezidentský palác v Bamaku a zatkli několik ministrů.

"Kontrolujeme prezidentský palác," prohlásil jeden z vojáků bez uvedení svého jména. Další dodal, že bylo zatčeno několik představitelů režimu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého. Konkrétně jmenoval ministra zahraničí Soumeyloua Maigu a ministra teritoriální správy Kafougounu Koného.

Vládní zdroje tyto informace nepotvrdily, nezávislý zdroj ale řekl, že prezident Touré "a jeho muži už nejsou v paláci", aniž by uvedl, kde se nacházejí.

Vzbouření vojáci obsadili ve středu odpoledne budovu státní televize a rozhlasu (ORTM) a přerušili vysílání. V té době armáda popírala zprávy o údajném puči a také prezident země Amadou Toumani Touré na Twitteru ujišťoval, že nejde o převrat.

Státní televize po několikahodinovém odmlčení obnovila vysílání, když se na obrazovce kolem půlnoci objevilo avizo brzkého vystoupení nejmenovaného armádního činitele.

Teprve po pěti hodinách podmalovaných jen maliskou hudbou se na obrazovce objevila skupina armádních vzbouřenců, z nichž jeden vydal prohlášení. Nápis v dolní části obrazovky identifikoval řečníka jako poručíka Amadoua Konarého, který byl prezentován jako mluvčí Národního výboru pro obnovu demokracie a státu.

Problémy s Tuarégy

Vzbouření vojáci v metropoli na počátku své akce tvrdili, že takto chtějí vyvinout tlak na vládu, aby vyslyšela jejich požadavky. Mladí příslušníci armády jsou totiž nespokojení s tím, že vláda není schopná vyřešit konflikt na severu země s povstaleckými kmeny Tuarégů.

Vojáci se kromě hlavního města Bamaka vzbouřili také na základně ve strategickém městě Gao na severu země. Během povstání zajali několik vyšších důstojníků, které stále zadržují.

Konflikt mezi pravidelnou armádou a povstalci se na severu Mali opět rozhořel v polovině ledna. Za tu dobu před boji uteklo podle OSN více než 172 tisíc lidí, přes 90 tisíc z nich uprchlo za hranice, především do Mauritánie, Burkina Fasa a do Nigeru.

"Část vojska kritizuje prezidenta vlastně jen z jediného důvodu. Mnoho lidí z armády i civilistů na jihu země má pocit, že prezident vojsko dostatečně nevyzbrojil, a ztratil tak klíčové posádky na severu," řekl pro televizi Al-Džazíra nezávislý analytik Nii Akuetteh.

Tuarégové tradičně stojí v opozici proti centrální vládě a dlouhodobě usilují o nezávislost. Jsou silně arabizovanou berberskou skupinou oproti většinovému africkému obyvatelstvu, a to nejen v Mali, ale i zemích, jako je Niger, Čad a Súdán. Dalším důvodem jejich rebelie je hospodářská situace, neboť obývají jedny z nejchudších oblastí Mali.

Demokratický režim byl v Mali ustanoven v roce 1992. V tomtéž roce došlo k dohodě mezi vládou a rebely z řad Tuarégů, kteří se poté začlenili do maliské armády.

Vojenský převrat v Mali