Vladimir Putin varuje Západ. Útok na Írán by měl katastrofální následky

Rusko je znepokojeno rostoucí hrozbou útoku na Írán a obává se, že podobná akce by měla "skutečně katastrofální" následky. Napsal to ruský premiér Vladimir Putin v článku pro pondělní vydání listu Moskovskije novosti. O jeho základních tezích informovala ruská média.

"Rostoucí hrozba vojenského úderu na tuto zemi (na Írán) Rusko nepochybně znepokojuje. Pokud k němu dojde, následky budou skutečně katastrofální. Jejich rozsah ani není možné si představit," varoval Putin v článku, který bude zveřejněn necelý týden před prezidentskými volbami. Ruský premiér je v nich vysokým favoritem.

Putin podle rozhlasové stanice Echo Moskvy v článku obvinil Spojené státy, že jsou "posedlé myšlenkou zajistit si nezranitelnost jak v technologickém, tak i geopolitickém smyslu".

Vyjádřil rovněž naději, že se USA a jejich spojenci "nepokusí prosadit vojenský scénář v Sýrii bez svolení Rady bezpečnosti OSN". Rusko před podobnými plány opakovaně varuje a rezoluci, která vyzývala syrského prezidenta Bašára Asada k odchodu, v Radě bezpečnosti spolu s Čínou vetovalo.

Ruský premiér se v článku věnuje i konfliktu v Afghánistánu. Píše, že Moskva není proti zapojení Tálibánu do procesu národního usmíření, pokud se toto hnutí zřekne násilí, uzná ústavu a přeruší styky s Al-Káidou.

Rusko je připraveno "výrazně rozšířit" svou účast na pomoci Afghánistánu za podmínky, že spojenci zahájí likvidaci tamních opiových plantáží, uvedl Putin. Potvrdil tak ruský zájem na tom, aby se spolu s ukončením násilí stalo součástí řešení afghánské krize i zastavení výroby heroinu.

Jeho významná část končí u ruských spotřebitelů, k nimž směřuje přes špatně střežené hranice středoasijských států.

Pronikání afghánských drog do Ruska označil Putin za "heroinovou agresi". Zdůraznil, že spojenci musejí v Afghánistánu likvidovat jak opiová pole, tak i heroinové laboratoře.

Jednotný energetický komplex

Podle agentury RIA Novosti Putin v článku nevyloučil, že by Rusko mohlo poskytnout přímou finanční pomoc některým evropským zemím, které v současnosti procházejí finanční krizí.

"Rusko se aktivně zapojuje do mezinárodních opatření na podporu postižených evropských ekonomik a důsledně se účastní přípravy kolektivních rozhodnutí v Mezinárodním měnovém fondu. V zásadě nevylučujeme ani možnost přímé finanční pomoci v řadě případů," uvedl premiér, ale dodal, že evropské problémy může vnější financování vyřešit jen částečně.

Za možnou součást spolupráce Ruska s Evropou Putin označil i návrh na vytvoření "jednotného energetického komplexu". Spolupráce v energetické oblasti by se měla prohloubit, její významnou součástí jsou už nyní podle Putina plynovody Nord Stream a South Stream, jimiž směřuje ruský plyn k evropským zákazníkům mimo Ukrajinu.

Premiér v této souvislosti připomněl i dřívější ruský návrh na vytvoření euroasijské zóny volného obchodu "od Lisabonu po Vladivostok".

Putin před prezidentskými volbami publikoval v centrálním ruském tisku už šest jiných programových článků. Věnovány byly mimo jiné národnostní politice, ruskému hospodářství, chodu státní správy nebo reformě armády.