Rusko odmítlo žádost litevské generální prokuratury o výslech bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, který měl ve Vilniusu podstoupit v rámci vyšetřování tragické střelby z ledna 1991.
V polovině ledna 1991 příslušníci speciální sovětské jednotky při střelbě do litevských demonstrantů ve Vilniusu zabili 17 lidí a na 700 zranili. Incident bývá označován za první z řetězce událostí, které skončily rozpadem Sovětského svazu.
Své odmítnutí prokuratura zdůvodnila stručným prohlášením, že vydání Gorbačova odporuje ruským zájmům.
Negativní stanovisko vydali prokurátoři i přesto, že bývalý sovětský prezident není stíhán, má být jen vyslechnut.
Podle vilniuských vyšetřovatelů nemá tamní justice dostatek důkazů k tomu, aby mohla Gorbačovův podíl na střelbě z roku 1991 prokázat.
Stíháno je za tento incident 23 osob, 21 Rusů a dva Bělorusové. Loni byla v kauze zrušena promlčecí doba.
Hlavním obžalovaným je Michail Golovatov, velitel komanda Alfa, které u vilniuského rozhlasu střílelo. Ten tvrdí, že příkaz k palbě obdržel od tehdejšího šéfa všemocné tajné služby KGB, již mrtvého Vladimira Krjučkova. Gorbačov prý ale podle Golovatova musel o rozkazu vědět a nezrušil ho.
Kreml zostřuje pravidla pro pořádání demonstrací. Bude nutné povolení prezidenta - čtěte ZDE
Nové ruské radary míří na Evropu. Moskva reaguje na protiraketový štít NATO - čtěte ZDE
Známý sovětský disident Vladimir Bukovskij loni v březnu označil Gorbačova za viníka událostí ve Vilniusu a u londýnského soudu na něj podal žalobu. Soud jeho podání odmítl.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
