Rusové nepustili Gorbačova k výslechu v Litvě, měl svědčit kvůli masakru z roku 1991

Rusko odmítlo žádost litevské generální prokuratury o výslech bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, který měl ve Vilniusu podstoupit v rámci vyšetřování tragické střelby z ledna 1991.

V polovině ledna 1991 příslušníci speciální sovětské jednotky při střelbě do litevských demonstrantů ve Vilniusu zabili 17 lidí a na 700 zranili. Incident bývá označován za první z řetězce událostí, které skončily rozpadem Sovětského svazu.

Své odmítnutí prokuratura zdůvodnila stručným prohlášením, že vydání Gorbačova odporuje ruským zájmům.

Negativní stanovisko vydali prokurátoři i přesto, že bývalý sovětský prezident není stíhán, má být jen vyslechnut.
Podle vilniuských vyšetřovatelů nemá tamní justice dostatek důkazů k tomu, aby mohla Gorbačovův podíl na střelbě z roku 1991 prokázat.

Stíháno je za tento incident 23 osob, 21 Rusů a dva Bělorusové. Loni byla v kauze zrušena promlčecí doba.

Hlavním obžalovaným je Michail Golovatov, velitel komanda Alfa, které u vilniuského rozhlasu střílelo. Ten tvrdí, že příkaz k palbě obdržel od tehdejšího šéfa všemocné tajné služby KGB, již mrtvého Vladimira Krjučkova. Gorbačov prý ale podle Golovatova musel o rozkazu vědět a nezrušil ho.

Známý sovětský disident Vladimir Bukovskij loni v březnu označil Gorbačova za viníka událostí ve Vilniusu a u londýnského soudu na něj podal žalobu. Soud jeho podání odmítl.