Hawkingův mluvící přístroj budou ovládat i pohyby očí, navrhují vědci

Slavný britský astrofyzik Stephen Hawking, který je ochrnutý a kvůli degenerativní chorobě stále hůře komunikuje, má naději, že by se mohl v budoucnu vyjadřovat snáze než nyní. Americký výrobce počítačových čipů Intel totiž studuje způsoby, jak mu pomoci překonat zhoršující se problémy s řečí.

Zřejmě nejznámější vědec světa trpí nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózou, která mu způsobila celkové ochrnutí. Již několik let komunikuje za pomoci infračerveného senzoru na brýlích, který transformuje drobné pohyby na jeho pravé tváři ve slova pronášená syntezátorem.

Nicméně Hawking, který právě oslavil 70. narozeniny, ztrácí schopnost používat nervy v tváři a nyní dokáže formulovat jen jedno slovo za minutu.

Jeden z vedoucích představitelů Intelu Justin Rattner řekl v rozhovoru s agenturou AP, že společnost má v Británii výzkumný tým, který připravuje případný nový systém řeči. "Je to výzkumný projekt," řekl Rattner. Podle něj vědci z Intelu sbírají informace, které by Hawkingovi pomohly komunikovat rychleji.

Zvítězí asi snímání pohybů tváře

Podle Rattnera je zapotřebí nového přístupu. Zvažuje se prý možnosti založené buď na mozkových impulzech nebo na sledování pohybu očí.

Největší naděje ale dává použití kamer s vysokým rozlišením, které by sledovaly i ty nejmenší pohyby na tváři a přetvářely je na řeč. "Nejvíc bych sázel na nějakou formu rozpoznávání výrazu tváře," řekl, ale neuvedl, kdy by nový systém mohl být k dispozici.

Rattner se zúčastnil v neděli konference v Cambridge, která oslavovala Hawkingovy sedmdesátiny, ale sám vědec se kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu dostavit nemohl.

Mnozí lékaři považují za senzaci, že se svou chorobou se Hawking dožil tak vysokého věku, protože většina postižených umírá do pěti let od diagnózy. Doktoři onemocnění u Hawkinga zjistili v jeho 21 letech.

Vědec proslul svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách. Někdy bývá označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Známá je například jeho teorie z roku 1983, podle které jsou čas a prostor konečné, i když nemají konkrétní hranici. Je také autorem několika bestsellerů zabývajících se astrofyzikou a kosmologií.