Kanada končí s Kjótským protokolem. V boji s exhalacemi prý selhal

Kanada odstoupí od Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. V pondělí to oznámil kanadský ministr životního prostředí Peter Kent. Rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že protokol, v jehož rámci Ottawě hrozily sankce ve výši miliard dolarů, "nefunguje". Kanada se podle agentury Reuters stane první zemí, která od mezinárodní úmluvy odstoupí. Kdy se tak přesně stane, ale Kent neuvedl.

Agentura AFP poznamenala, že Kanada měla v rámci Kjótského protokolu do roku 2012 snížit emise škodlivých plynů o šest procent ve srovnání s rokem 1990. Objem exhalací však ve skutečnosti vzrostl. Konzervativní vláda premiéra Stephena Harpera závazky vyplývající z dohody odmítla a rozhodnutí liberálního kabinetu, který dokument z roku 1997 podepsal, označila za "chybné".

Kjótský protokol zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou kupříkladu Čína a Indie. Ottawa na nedostatky úmluvy poukazovala již dříve a Kent v listopadu prohlásil, že "Kjóto je minulostí".

"Uplatňujeme naše zákonné právo formálně od Kjóta odstoupit," řekl podle Reuters Kent novinářům po návratu z jihoafrického Durbanu, kde se v minulých dnech konala konference OSN o změnách klimatu. Delegáti z více než 190 zemí se na ní dohodli, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí skleníkových plynů.

Dohoda, která ovlivní boj proti klimatickým změnám v příštích desetiletích, by měla začít platit nejpozději v roce 2020. Platnost Kjótského protokolu, která byla stanovena do roku 2012, se podle dosaženého kompromisu prodlouží o pět let.