Chorvatsko podepsalo přístupovou smlouvu s EU. O připojení rozhodne referendum

Chorvatsko v pátek v Bruselu slavnostně podepsalo smlouvu o vstupu do Evropské unie. Pokud přičlenění schválí Chorvaté v referendu a také ratifikují všechny členské státy, stane se tato balkánská země prvního července 2013 osmadvacátou zemí evropského bloku.

Chorvatsko je po Slovinsku druhou zemí někdejší Jugoslávie, která splnila podmínky přijetí do unie. Přístupové rozhovory s Bruselem ukončil Záhřeb formálně na konci června, poté diplomaté připravovali přístupovou smlouvu.

Podle nejnovějších průzkumů podporuje vstup země do EU kolem 60 procent Chorvatů.

Přístupové rozhovory s Bruselem ukončil Záhřeb formálně po šestiletém jednání koncem letošního června, poté diplomaté připravovali přístupovou smlouvu. Tu s evropskými předáky nyní parafovali za Chorvatsko prezident republiky Ivo Josipović a odstupující premiérka Jadranka Kosorová.

Unijní prezident Herman Van Rompuy prohlásil, že Chorvatsko je srdečně vítáno v "evropské rodině", zároveň ale upozornil, že země musí do očekávané integrace v roce 2013 pokračovat v reformách.

EU varuje před sankcemi

Připomněl tak, že Chorvatsku by hrozilo zmrazení možnosti čerpání z evropských fondů či jiné sankce, pokud by polevilo v úsilí zlepšit justici a v boji proti organizovanému zločinu a korupci. Možnost sankcí zavedly země EU na základě zkušeností s unáhleným přijetím Bulharska a Rumunska v roce 2007, poznamenala agentura AFP.

Evropská integrace Chorvatska je významným pokrokem pro celý Balkán, jehož zapojení do EU zajistí mír v této oblasti sužované konflikty v 90. letech. "Evropa se musí sjednotit, zahrnout i jihovýchod Evropy, protože jen taková Evropa může být mírovým faktorem ve světě," řekl bývalý chorvatský prezident Stipe Mesić, který se zasloužil o demokratizaci země po válce za nezávislosti v letech 1991 až 1995.

Vstup Chorvatska a v blízké budoucnosti zřejmě i vyspělého Islandu, který už má s unií sladěnou většinu svého práva, bude na delší dobu zřejmě poslední. Bohaté státy, jako jsou Norsko a Švýcarsko, o členství zájem nemají a východoevropské země spolu s Balkánem nejsou ještě připraveny.

V unii také zní hlasy volající po tom, aby se nejdříve vyřešily dluhové a hospodářské problémy, které v posledních měsících otřásají eurozónou, a teprve poté se začalo hovořit o dalším rozšiřování.

Kandidátský status má vedle Islandu ještě Turecko, Černá Hora a Makedonie. V rozhovorech postupuje rychle jen Reykjavík, zatímco Skopje a Podgorica jednat s Bruselem ještě nezačaly.

Srbsku, další bývalé jugoslávské republice, se cesta do EU kvůli napětí na severu Kosova zkomplikovala. Bruselměl  podle dřívějších očekávání udělit Bělehradu status kandidáta na členství, podle diplomatických zdrojů se tak stane ale nejdříve v březnu příštího roku.