Baskičtí separatisté pronikli do parlamentu. Španělská média neskrývají rozhořčení

Zřejmě největším překvapením nedělních parlamentních voleb ve Španělsku, v nichž podle očekávání drtivě zvítězila pravice, je úspěch malého baskického sdružení Amaiur, které bude mít v dolní komoře šest zástupců a v horní tři.

Amaiur má základnu v Baskicku a zastupuje tamější radikální separatisty. Ti tak budou mít poprvé zastoupení na celonárodní úrovni, kde chtějí prosazovat například amnestii odsouzených členů organizace ETA.

Podle španělských médií je úspěch hnutí Amaiur "nejhorší zprávou" voleb. Politici se pochopitelně vyjadřují o něco opatrněji. Miguel Arias Canete, předseda volební komise vítězné Lidové strany, pouze poznamenal, že zvolení separatistů může v zemi zkomplikovat politickou situaci.

Amaiur, relativně nové hnutí, které vzniklo před volbami jako koalice stran Baskická solidarita (EA), Alternatiba, Aralar a nezávislí, se do parlamentu dostalo hned na první pokus. Uspělo samozřejmě především v Baskicku, kde má většinu voličů, jednoho poslance však získalo také v sousedním regionu Navarra. Díky tomu se stalo pátou nejsilnější stranou v dolní komoře, Kongresu poslanců. Hnutí uspělo i v horní komoře, Senátu, kde bude mít nově tři zástupce.

Analytici navíc upozorňují, že baskičtí radikálové získali hlasy na úkor jiné baskické strany, umírněných liberálů z Baskické národní strany (PNV), kteří odmítají jakékoli násilí a extremismus. PNV bude mít pět poslanců a dva senátory.

I když Amaiur má v Kongresu poslanců dost zástupců na to, aby mohlo vytvořit vlastní klub, jeho členové tvrdí, že na "madridské instituce" příliš nevěří. Jeden z kandidátů Inaki Antigüedad v Pamploně řekl, že strana chce parlament využít k tomu, aby "aktivně bojovala za svoje cíle". Jaké tyto cíle jsou - kromě tlaku na nezávislost Baskicka -, však Antigüedad neřekl.

O koalici Amaiur se někdy hovoří jako o straně, která vznikla z hnutí Batasuna, tedy politického křídla zakázané ozbrojené separatistické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA). ETA sice začátkem letošního roku vyhlásila příměří a v říjnu oznámila, že zastavuje ozbrojený boj, Španělsko ji však dál považuje za teroristickou organizaci. Šéf španělské pravice Mariano Rajoy, který se pravděpodobně stane novým premiérem, před několika týdny prohlásil, že s ETA odmítá vést jakýkoli dialog.