Nobelovu cenu míru získala prezidentka Libérie. Komise ocenila její boj za práva žen

Nobelovu cenu míru získaly tři bojovnice za práva žen. Je mezi nimi například liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová. Dalšími dvěma laureátkami se pak staly liberijská mírová aktivistka Leymah Gboweeová a Tavakkul Karmanová z Jemenu.

Nobelova komise ženy ocenila za "nenásilný boj za bezpečnost žen a za práva žen, aby se mohly plně účastnit mírotvorných procesů".

"Demokracie a trvalého míru ve světě nedosáhneme, pokud ženy nebudou moci stejně jako muži ovlivňovat všechny společenské oblasti," prohlásila komise.

"Jsem víc než nadšená. Je to ohromná zpráva a musíme to oslavit," řekla agentuře Reuters překvapená liberijská prezidentka. Podle ní je cena uznáním Libérie "za mnoho let boje za spravedlnost, mír a podporu rozvoje" po brutální občanské válce.

Johnsonová-Sirleafová, které je 72 let a studovala Harvard, se stala první africkou, demokraticky zvolenou ženou do prezidentké funkce. Svůj post bude obhajovat v letošních listopadových volbách.

Když se v roce 2005 ujala prezidentského křesla, byla považována za reformátorku a mírotvůrkyni. V nedávné době ji však její političtí oponenti nařkli z toho, že si kupuje hlasy voličů a že svou kampaň financuje ze státních peněz. Její strana tato obvinění odmítá.

Liberisjká mírová aktivistka Leymah Gboweeová organizovala skupinu muslimek a křesťanek, které čelily liberiským mafiánským bossům.

V roce 2009 díky tomu získala "Medaili odvahy" - cenu pojmenovanou po knize J. F. Kennedyho, za niž tento americký prezident získal v roce 1957 Pulitzerovu cenu.

Dvaatřicetiletá Tawakul Karmanová vedla lidskoprávní skupinu "Novinářky bez pout". Stala se hlavní organizátorkou protestů, které se od začátku ledna staví proti režimu jemenského prezidenta Sáliha.

Karmanové otec je bývalým poradcem pro právní záležitosti prezidenta Sáliha. Ona sama je novinářkou a členkou islamistické strany Islah.