Jeden ze tří veteránů, kteří sloužili v americké armádě po 11. září 2001, považuje války v Iráku a Afghánistánu za zbytečné.
Podle většiny z nich by se pak Spojené státy po deseti letech bojů měly soustředit více na domácí problémy a méně na zahraniční politiku. Zjistilo to Pewovo výzkumné centrum v průzkumu, který zveřejnilo před desátým výročím americké invaze do Afghánistánu. Na svých webových stránkách o tom informovala televizní stanice MSNBC.
Podpora válek v Iráku a Afghánistánu se mezi veterány liší. Zatímco afghánský konflikt jich považuje za hodný boje polovina, v případě Iráku je to jen 44 procent. Jen zhruba třetina dotázaných pak podporuje obě války a stejný podíl respondentů s nimi nesouhlasí. U veřejnosti je podíl lidí odmítajících obě války vyšší, a to 45 procent.
Zhruba polovina veteránů, kteří v armádě sloužili po útocích proti USA ze září 2001, se domnívá, že použití vojenské síly ve válce proti terorismu může vyvolat nenávist plodící další terorismus. Dvě pětiny vysloužilců si ale myslí, že nasazení síly je nejlepším způsobem, jak porazit terorismus. Názory veteránů v tomto případě v podstatě kopírují názory veřejnosti.
Z průzkumu také vyplývá, že veteráni jsou pyšní na svou službu vlasti. Zároveň jsou ale přesvědčení, že americká veřejnost jen málo rozumí problémům, které nasazení v boji přineslo členům armády i jejich rodinám. Takový dojem má 84 procent veteránů. Souhlasí s tím ale i 71 procent z řad veřejnosti.
Albánie se zbavuje zbraní z dob vlády diktátora Hodži. Mohou prý kdykoli vybuchnout - čtěte ZDE
Írán hrozí: Když jsou americké vojenské lodě u nás, tak naše budou u pobřeží USA - čtěte ZDE
V Iráku dosud zahynulo téměř 4500 amerických vojáků, v Afghánistánu 1700. Třicet sedm procent vysloužilých vojáků si zase z válek odneslo nějaké psychické potíže. Čtyřicet čtyři procent veteránů uvedlo, že měli problém zapojit se do civilního života.
Spojené státy zaútočily na Afghánistán na začátku října 2001, když mu tehdy vládnoucí hnutí Taliban odmítlo vydat teroristu Usámu bin Ládina ukrývajícího se v zemi. Američtí vojáci spolu s místními nepřáteli Talibanu rychle Afghánistán ovládli, byť se jim bin Ládina, podezřelého z organizace teroristických útoků proti USA, nepodařilo zadržet. Zabili jej až letos v Pákistánu. Válka v Afghánistánu je nejdelším ozbrojeným konfliktem v americké historii.
Americká invaze do Iráku, nazvaná operace Irácká svoboda, začala 20. března 2003. Jejím cílem bylo svrhnout režim diktátora Saddáma Husajna, který podle Američanů nespolupracoval s mezinárodním společenstvím a měl zbraně hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Američané se ze země chtějí stáhnout ke konci letošního roku, v Afghánistánu hodlají být do konce roku 2014.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist