Rusko posiluje armádu. Chce koupit bojové letouny za tři miliardy dolarů

Ruské ministerstvo obrany se chystá uzavřít na nadcházející moskevské letecké výstavě MAKS tři velké kontrakty na dodávku nových letounů v celkové hodnotě tří miliard dolarů (asi 51 miliard korun).

O dohodě informoval hospodářský list Vedomosti s odvoláním na zdroje z výrobních podniků a ministerstva obrany. Současně upozornil, že plnění dříve uzavřených kontraktů na nové stíhačky vázne a dodávky mají i několikaleté zpoždění.

Šéfové společností MiG a Irkut již oznámili, že na výstavě, která začne 16. srpna, očekávají podpis kontraktů na dodávku 24 stíhaček MiG-29K pro ruské vojenské námořnictvo a 60 cvičných bojových letounů Jak-130 pro vojenské letectvo.

Podle deníku se chystá i třetí kontrakt na rozsáhlou modernizaci více než tří desítek těžkých stíhaček MiG-31 na verzi MiG-31BM.

Po rozpadu Sovětského svazu, kdy ustal přítok financí, přestalo ruské letectvo od roku 1993 až do roku 2008 uzavírat s výrobci velké kontrakty.

S výjimkou menších zakázek na dodávku pěti bombardérů Suchoj Su-34 a tuctu Jaků-130, které mají v Rusku vystřídat letité cvičné letouny Aero L-39 Albatros ještě československé výroby.

Ruské zbrojovky živil především export do Číny, do Indie a k dalším zahraničním zákazníkům.

V současnosti kupříkladu začala konečná montáž 29 stíhaček MiG-29K pro indickou flotilu, která se má do konce roku dočkat prvních 12 letounů, a v zimě má vzlétnout první ze 24 stíhaček MiG-29M/M2 pro syrské letectvo.

Větší kontrakty pro ruské ozbrojené síly následovaly až koncem minulé dekády. Před třemi lety se Moskva rozhodla odkoupit za 25 miliard rublů (asi 15 miliard korun) 34 stíhaček MiG-29SMT, které odmítlo Alžírsko, a současně pořídit 32 bombardérů Su-34 za dalších 33,6 miliard rublů (asi 20 miliard korun).

Rok poté následoval kontrakt na 64 stíhaček Suchoj různých verzí za 80 miliard rublů (téměř 49 miliard korun).

Celkem, včetně započítání tří chystaných kontraktů, si ruské ozbrojené síly od roku 2007 objednaly či objednají 159 nových bojových a 72 cvičných bojových letounů, z nichž dosud dostaly 57 bojových a 12 cvičných strojů.

Ale podle deníku plnění největšího kontraktu na 64 stíhaček Suchoj vázne. První z nejmodernějších stíhaček Su-35 začala podstupovat státní zkoušky až v květnu, ačkoli se plánovaly už na konec loňského roku.

Dodávky dalších strojů mají ještě větší zpoždění, a to nejspíše kvůli přetížení závodu v Komsomolsku na Amuru při výrobě civilního dopravního letounu Superjet. Podle expertů však podobná zpoždění při výrobě nových stíhaček trápila v posledních letech i USA, Francii a Čínu.

Koncem loňského roku ruský premiér Vladimir Putin oznámil, že stát vynaloží na přezbrojení armády v příštích deseti letech obří sumu 20 bilionů rublů (asi 12 bilionů korun).

Experti však varují, že podobné ambiciózní programy v minulosti ztroskotaly, aniž by se armáda, opírající se hlavně o výzbroj ještě ze sovětských dob, zásadně zmodernizovala.

Podle tisku nejméně pětina peněz ze státních zakázek končí v kapsách zkorumpovaných generálů a podnikatelů. Naposledy se kupříkladu provalilo, že jaderný křižník Petr Veliký, z jehož paluby prezident Dmitrij Medveděv velel manévrům Severní flotily, podstoupil zaplacené opravy za stamiliony rublů převážně jen "na papíře".