Smíšené nebo oddělené třídy? Maďarská základka má už jen jednoho neromského žáka

Jak uplývají léta, jsou tváře neromských dětí na školních fotografiích na zdech základní školy v Csobánce, obci severovýchodně od Budapešti, kde žije významná romská menšina, stále vzácnější.

Neromské děti začaly opouštět školu v Csobánce v roce 1989, kdy si Maďaři mohli zvolit, do jaké školy budou dítě posílat. A tak má škola tento rok už jen jednoho neromského žáka, napsala agentura AFP.

"Jsme instituce otevřená všem," prohlašuje ředitelka školy Andrea Pappová. "Ale neromští obyvatelé nám sem už své děti neposílají." Zařízení usilovalo o integraci, ale vše skončilo až segregací.

Evropská komise v úterý vyzvala členské země, aby Romy lépe integrovaly, zvláště prostřednictvím školní docházky. Ve čtvrtek se sejde evropská platforma pro integraci této menšiny, která sdružuje zástupce komise a nevládních organizací.

Maďarský premiér Viktor Orbán učinil z integrace Romů jednu z priorit předsednictví Maďarska v Evropské unii, které země zajišťuje od začátku roku.

V desetimilionovém Maďarsku žije na 700.000 Romů. V celé Evropské unii jich je deset až 12 milionů, z nichž 80 procent žije v zemích bývalého sovětského bloku. Jsou největší etnickou menšinou v EU.

"Segregace je zakázána zákonem. Je to špatné pro ekonomiku, romské děti se stávají nezaměstnanými a závislými na státní podpoře," stěžuje si Erzsébet Mohácsiová, která stojí v čele nadace pro romské děti.

Nadace usiluje o to, aby romské děti měly stejné příležitosti jako ostatní, a pohání před soud ty základní školy, kde jsou Romové separováni do zvláštních tříd. Na 3000 romských dětí tak získalo místa v zařízeních, která respektují jejich integraci, uvádí Erzsébet Mohácsiová.

Přestože je oficiální politikou integrace Romů, jsou odděleni od ostatních dětí ve zhruba třetině maďarských základních škol. Tento podíl stále stoupá, od roku 2005 vzrostl o 30 procent, uvádí maďarský státní ministr pro sociální integraci Zoltán Balog.

"Nikam nedospějeme, jestliže nedokážeme přesvědčit většinu společnosti o důležitosti integrace Romů," prohlašuje ministr.

Integrace romských dětí může mít i výhody

Jedním z aspektů problému je totiž postoj obyvatelstva, které reagovalo na zvyšování počtu romských dětí ve třídách tím, že své děti poslalo jinam.

Avšak integrace romských dětí může mít i výhody: "Je to užitečné sdružovat děti, které mají stejné sociální a výchovné problémy, lze tak lépe reagovat na jejich zvláštní potřeby programy připravenými na míru," říká ředitelka školy v Csobánce.

Romské děti, jimž rodiče s jejich školními povinnostmi nijak nepomáhají, potřebují, aby jim vyučující věnovali zvláštní pozornost, shodují se experti.

Andrea Pappová připravila pro romské děti program, který však kvůli nedostatku financí nemohl být vyzkoušen. "Jsem přesvědčena, že pomůžeme-li dětem dohnat zpoždění a pochopíme-li, co potřebují pro život ve společnosti, budou mít děti více sebedůvěry a integrace půjde sama," zdůrazňuje.

"Nemáme žádný zázračný recept. Hlavní problémy jsou nepochybně práce a vzdělání," prohlásil Zoltán Balog.

Nezaměstnanost Romů, která dosahuje v Maďarsku 70 procent, zčásti vysvětluje i horší vzdělání: jen pět procent mladých Romů ukončí střední vzdělání a sotva 1,2 procenta postoupí na vysokou školu.