Mubárakova slova před odchodem: Teď v Egyptě čekejte extremismus a radikální islám

Tvrdá slova prý volil na adresu Spojených států a jejich údajně bláhového hledání demokracie na Blízkém východě Husní Mubarak v telefonátu s izraelským poslancem. Když Spojené státy mluví o demokracii, nevědí, o čem mluví, a výsledek bude extremismus a radikální islám, řekl údajně v předvečer své dnešní rezignace na úřad egyptského prezidenta.

Obsah svého rozhovoru s Mubarakem přiblížil v pátek bývalý izraelský ministr Benjamin ben Eliezer v televizním vystoupení, z něhož citovala agentura Reuters.

Z dvacetiminutové čtvrteční konverzace nabyl ben Eliezer, který v lednu odstoupil z čela ministerstva průmyslu a obchodu, dojmu, že si dvaaosmdesátiletý egyptský vůdce uvědomuje, že "nastal konec Mubarakovy éry".

"Podívejte se, kam to u nás dovedly Spojené státy"

"Dal mi lekci z demokracie a řekl: Vidíme tu demokracii, kterou USA razily v Íránu, vidíme ji s Hamasem v Gaze, a to je zhouba Blízkého východu," citoval bývalý člen Netanjahuova kabinetu Mubáraka, s nímž v minulosti hovořil při řadě příležitostí, když sloužil v různých izraelských vládách.

Americká podpora prodemokratických sil v Íránu podle Mubáraka nevedla ke změně režimu v této islámské republice. Hnutí Hamas, které USA řadí mezi teroristické organizace, zase zvítězilo v roce 2006 v palestinských parlamentních volbách, prosazených Spojenými státy. O rok později se pak Hamas zmocnil silou zbraní vlády v pásmu Gazy poté, co se v mocenském boji zhroutila koaliční vláda, kterou sestavil s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, podporovaným Západem.

Mubarak se v telefonátu údajně rozhovořil i o svém očekávání toho, co "se na Blízkém východě stane po jeho pádu".

"Nepokoje se teď přelijí do všech arabských zemí"

"Prohlásil, že se lavina (občanských nepokojů) nezastaví v Egyptě a nevynechá žádnou arabskou zemi na Blízkém východě a v Perském zálivu. Řekl mi: nebudu překvapen, jestliže v budoucnu uvidíte více extremismu a radikálního islámu a více nepokojů, dramatických změn a sociálních otřesů," dodal ben Eliezer.

Mubarak podle něj hledal cestu čestného odchodu. "Opakoval mi větu: sloužil jsem své zemi, Egyptu, 61 let. Chtějí, abych utekl? Neuteču. Chtějí mě vyhodit? Nechci odjet. Bude-li to nezbytné, budu tady zabit."

Egypt se v roce 1979 stal první arabskou zemí, která podepsala s Izraelem mírovou smlouvu. Káhira také dosud podporovala USA vedené snahy o urovnání izraelskou-palestinského konfliktu.

Minulý týden izraelský premiér Netanjahu varoval před možností islámské revoluce v Egyptě, pokud by se tam vlády chopil Mubarakův rival, organizace Muslimské bratrstvo.

Obama: Budeme dál partnerem Egypta

Americký prezident Barack Obama v krátké reakci na odstoupení egyptského prezidenta Husního Mubaraka ocenil nenásilnou změnu v zemi. Vyzval k tomu, aby v Egyptě vznikla opravdová demokracie. V projevu z Bílého domu zároveň upozornil na to, že předání moci v zemi z daleka neskončilo a že ji nyní čeká mnoho obtížných dní. Vyzval egyptskou armádu, aby zajistila poklidný přechod k zářijovým svobodným volbám a chránila práva lidí.

"Mnoho otázek zůstává nezodpovězených," řekl americký prezident. Jednání o budoucnosti země se podle něj musejí účastnit všechny proudy egyptské společnosti. Obama ocenil hlad Egypťanů po svobodě a zdůraznil, že Spojené státy chtějí být nadále partnerem země.