Británie radikálně reformuje. Cameron chce nejlepší zdravotnictví v Evropě

Britská vláda ve středu představila kontroverzní reformu státního zdravotnického systému, která je považována za největší změnu od jeho vzniku v roce 1948. Zatímco vláda tvrdí, že reforma zdravotnictví zefektivní, kritici, včetně řady lékařů a poslanců, se obávají, že rychlé a rozsáhlé změny povedou ke zmatkům a zhoršení zdravotní péče.

Jádrem reformy je předání větších pravomocí obvodním lékařům. Podle ministra zdravotnictví Andrewa Lansleyho to má posílit vliv pacientů na chod systému.

Bude zrušeno na 150 místních zdravotnických správ a deset velkých regionálních center, které zdravotnictví fakticky řídí a nakládají s 80 procenty jeho rozpočtu. Na jejich místo nastoupí do roku 2013 konsorcia, která vytvoří obvodní lékaři a budou řídit poskytování zdravotnických služeb. O ty budou moci soutěžit i soukromé společnosti či charity.

Ve středu zveřejněný návrh zákona mění zdravotnický systém v Anglii, ale netýká se Skotska a Walesu. V Anglii ale žije velká většina obyvatel Británie. Zdravotnictví zde má rozpočet 100 miliard liber a je největším zaměstnavatelem v zemi, když pro ně pracuje 1,3 milionu lidí.

Proti záměrům vlády se ozvala tento týden sdružení lékařů i ošetřovatelů a zdravotnické odbory, které se vzhledem k rozsahu a rychlosti změn obávají chaosu. Změny jsou "mimořádně riskantní a potenciálně katastrofální", uvedl jejich společný dopis otištěný v listu The Times.

Vyjádřil také "krajní obavy" nad tím, že zavádění soukromé konkurence do státního systému ohrozí péči pacientů, protože prý hrozí riziko, že se bude klást důraz na náklady a ne na kvalitu péče. "Existují jasné důkazy, že cenová konkurence ve zdravotnictví je škodlivá," uvádí dopis.

Nejlepší zdravotnictví v Evropě

Konzervativní premiér David Cameron změny hájil s tím, že zdravotnické náklady "neúprosně rostou". "Řešením není jen tiše čekat a přidat trochu peněz navíc," uvedl. Ve středeční debatě v parlamentu řekl, že vláda britské zdravotnictví reformuje, aby bylo nejlepší v Evropě.

Šéf labouristické opozice Ed Miliband ho ale kritizuje. "Pacienti jsou znepokojeni. Lékaři a ošetřovatelé tvrdí, že reformy jsou krajně riskantní a potenciálně katastrofální. Proč jste tak arogantní, že si myslíte, že jen vy máte pravdu a všichni ostatní se mýlí?" ptal se Miliband.

"Modernizace zdravotnictví není možností, ale nezbytností," řekl ve středu při prezentaci reforem ministr Lansley. "Musíme zavádět změny, abychom byli s to se vyrovnat s požadavky budoucnosti."

Kritici také připomínají, že před loňskými volbami obě strany nynější vládní koalice slíbily, že nebudou zavádět ve zdravotnictví velké reformy. Zdravotní výbor Dolní sněmovny v úterý uvedl, že zdravotnický systém byl rozsahem reforem překvapen a nemá dost času je dostatečně naplánovat. To podle poslanců dále ztíží hledání úspor ve zdravotnictví.

Vláda již dříve oznámila, že zdravotnictví ušetří drastických rozpočtových škrtů, které zavádí v dalších státních službách a že zdravotnický rozpočet se bude v příštích čtyřech letech mírně zvyšovat. Nicméně vzhledem ke stárnutí populace, rostoucím cenám za léky a dalším faktorům vláda požaduje po zdravotnictví, aby do roku 2014 ušetřilo 20 miliard liber.

Bezplatné zdravotnictví hrazené z daní bylo v Británii založeno v roce 1948 a přes často smíšené výsledky má všeobecnou podporu společnosti i všech politických stran. Jeho reformy jsou vždy zdrojem sporů, protože jsou poměrně časté a mají rozporuplné výsledky.

Nicméně od nástupu labouristů k moci v roce 1997 se spokojenost se systémem výrazně zvýšila, protože se podařilo zkrátit čekací doby na ošetření i operace. I když v některých ohledech britská péče zaostává za vyspělými evropskými zeměmi, je s ní teď spokojeno 71 procent Britů. Nynější vláda ale tvrdí, že zvýšené investice labouristů do zdravotnictví nejsou efektivně využívány a vedly především k přebujelé byrokracii.